Hlavní obsah
Michal Hrůza zpíval i s Olgou Königovou. Foto: Michala Rusaňuková

RECENZE: Nenápadný hrdina Michal Hrůza

Pražský Lucerna Music Bar je mezi hudebníky oblíbený zejména proto, že kruhové pódium je v něm uprostřed. Mají tedy bezprostřední kontakt s diváky, a protože nejde o rozlehlý prostor, vidí do očí i těm, kteří stojí „v zadních řadách“. Koncerty jsou tam proto obvykle energické a pozitivní. Nejinak tomu bylo i v případě úterního vystoupení Michala Hrůzy a jeho kapely Hrůzy.

Michal Hrůza zpíval i s Olgou Königovou. Foto: Michala Rusaňuková
RECENZE: Nenápadný hrdina Michal Hrůza

Momentálně jsou na turné k loňskému albu Sám se sebou. Doprovází je dvě předkapely, čáslavská Nanosféra a Honza Křížek se svou formací. Tělesa se na koncertech střídají, v úterý hrála Nanosféra.

Tato kapela vydala loni koncepční, trochu pohádkové album Pohledno. Dobrala se na něm poprockového písňového tvaru, ve kterém dává výrazný prostor zajímavým melodiím, aranžérským nápadům a zpěvu Žanety Vargové. Ta na pódiu kralovala nejenom zpěvem, ale i leckdy až gymnastickým pohybem. V tomto ohledu je velmi dobrou frontmankou.

S melodickými linkami si poradila hravě, ale jejímu výrazu kapku škodí zvláštní výslovnost, se kterou působí trochu dětinsky. Asi by jí někdo z kapely občas měl přijít na pomoc v práci na kontaktu s diváky, protože takhle to trochu vypadalo jako její sólový výstup.

Michal Hrůza a jeho Kapela Hrůzy na pódiu Lucerna Music Baru.

Foto: Michala Rusaňuková

Nanosféra má přesto potenciál. Při porci systematické práce by mohla vstoupit do širšího povědomí a koncerty probíhajícího turné by toho měly být startem.

Michal Hrůza působil na pódiu velmi přirozeně, profesionálně a zkušeně. Jeho způsob vystupování je civilní, přičemž k němu v Lucerna Music Baru přidal i několik povedených vtípků, které atmosféře večera přidaly bez ohledu na to, že trocha z jejich obsahu byla vyfabulovaná.

Je ale především autor a zpěvák, který umí napsat a přednést melodicky silné a nadčasové poprockové písničky. Koncert ukázal, že jich má v repertoáru dost na to, aby ani na chvíli atmosféra takříkajíc nepadla. Výrazově a intonačně je jistý, navíc jej doprovází velmi dobrá kapela dosahující masivního soundu.

V Lucerna Music Baru je kruhové pódium uprostřed sálu.

Foto: Jaroslav Špulák, Právo

Písničku Duše do vesmíru si s Hrůzou přišla zazpívat Žaneta Vargová z Nanosféry. Bohužel jí po její větší část nefungoval mikrofon, takže dojem ze souznění hlasů se nestihl dostavit. Olga Königová s ním pak zazpívala duet Na rozcestí, v něm už bylo ono souznění velmi patrné. Tahle dvojice mimochodem působila na pódiu i vizuálně sympaticky.

I na to ostatně Michal Hrůza na svých koncertech takříkajíc hraje (a myšleno je to pozitivně). V jeho vystupování je zdravá sebejistota, přitom ani zbla arogance či hvězdné povýšenosti. Už jenom tím, že na scéně je a zpívá obyčejné chytlavé písničky, nastolí od první chvíle takovou náladu, že se jí málokomu chce po skončení hodinu a půl dlouhého programu opustit. Hrůza je nenápadný hrdina českého mainstreamu, takový, jakých je v umění třeba.

Michal Hrůza, Nanosféra
Lucerna Music Bar, Praha, 10. dubna

Celkové hodnocení: 80 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků