Hlavní obsah

RECENZE: Marilyn Manson chyběla větší přesvědčivost

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Úterní koncert americké skupiny Marilyn Manson vedené stejnojmenným zpěvákem v pražské Lucerně byl vyprodaný - jde přece jen o jednu z nejvýraznějších představitelek industriálního metalu. Bohužel očekávání nebyla plně uspokojena, i když kapela sázela především na prověřené skladby.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Marilyn Manson v Praze

Článek

Očekávat nějaké překvapení od Marilyn Manson by bylo ukázkou naivity. Nešlo o průkopníky, ale o epigony Ministry a Nine Inch Nails. Skupina k agresivní hudbě přidala prvky šok rocku takového Alice Coopera, když hlavní protagonisté ve svých pseudonymech vždy kombinovali jména masových vrahů a sexuálních symbolů a libovali si v provokativní image.

Jenže ve chvíli, kdy je osud Ministry nejistý a Nine Inch Nails neustávají v experimentech, Marilyn Manson slibují pořádný příděl industriálního metalu, i když podobně jako u Jourgensenova projektu ustoupily samply a elektřina do pozadí a zvuku dominují zkreslené kytary.

I volba repertoáru vycházela vstříc především vyznavačům electrothrashe, nejvíce bylo zastoupeno album Antichrist Superstar. Koncert otevírala agresivní vypalovačka Angels With The Scabbed Wings a v závěru došlo i na Mister Superstar, Irresponsible Hate Anthem a titulní Antichrist Superstar. A právě tyto písně byly nejpřesvědčivější, oplývaly energií, agresivitou a byly sevřené.

Skladby z předloňského posledního alba Born Villain už tak silné nebyly a naplno nevyzněly ani písně z melodičtějšího alba Mechanical Animals, jimž agresivní sound současného obsazení příliš nesvědčil. Manson také nebyl ve vypjatých pasážích nejpřesvědčivější, příliš rychle přecházel do křiku.

Ani osobité coververze, které pomohly skupině získat kultovní status, naživo neměly působivost studiových nahrávek, což platí nejen o Personal Jesus, ale i o slavných Sweet Dreams, přestože nápad zpívat ji o berlích nebyl špatný.

Ještě více ale vadily dlouhé pauzy mezi písněmi, které koncert připravovaly o drive. Některé přestavby svou délkou působily vysloveně neprofesionálně a snižovaly celkový dojem z vystoupení způsobem, jaký člověk u tak slavné kapely nečekal. Vzhledem ke kvalitám klasického repertoáru je to trochu škoda.

Hodnocení 65 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám