Hlavní obsah

RECENZE: Marguerite. Sama uprostřed pokryteckého davu

Právo, Věra Míšková

Francouzský režisér Xavier Giannoli uvede dnes v pražském kině Lucerna premiéru filmu Marguerite natočeného ve francouzsko-česko-belgické koprodukci.

Foto: Artcam

Catherine Frotová jako nejstrašnější zpěvačka všech dob

Článek

Byl českou stopou v soutěži nedávno skončeného 72. Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, kde získal cenu P. Nazareno Taddei Award a hlavní představitelka Catherine Frotová byla jednou z favoritek hereckého ocenění.

Natáčelo se z velké části u nás: v pražském Divadle na Vinohradech, v prostorách právnické fakulty, mimo Prahu pak na zámku Slapy nebo v brněnském Mahenově divadle. A vizuální stránku filmu měl na starosti architekt Martin Kurel.

Děj se odehrává v Paříži dvacátých let minulého století, jeho titulní hrdinkou je velmi zámožná žena, zámecká paní a vášnivá milovnice operního zpěvu Marguerite Dumontová. Potíž je jen v tom, že zpívá zoufale falešně. Přesto vystupuje už léta na domácích slavnostech a nikdy jí nikdo včetně manžela neřekl, že její zpěv je jedním slovem strašlivý.

Příběh je volně inspirován osudem Američanky Florence Foster Jenkinsové, operní zpěvačky známé jako „královna kraválu“, která se ve čtyřicátých letech minulého století proslavila svým příšerným hlasem.

Giannoli tedy umístil děj do jiné doby a na jiné místo a propojil osud ženy, která prožila téměř celý život v klamu, se společenskou situací ve Francii počátku dvacátých let. V noblesním salónu, před společenskou smetánkou, za velkých ovací a současně nesmírné trapnosti, kterou krutě pociťuje zejména její manžel, Marguerite krákorá a nechá se za to oslavovat. Pokrytectví všech přítomných je stejně děsivé jako Margueritin sebeklam, který sama ještě povzbuzuje, a zároveň jako její zpěv.

Záhy do hry vstupuje skupina mladých intelektuálů a bohémů, kteří jen těžko maskují posměch nebo spíše výsměch, k němuž však nenajdou odvahu. A ženu, která netuší a opájí se přízní mladých lidí, pak právě oni využijí k recesi, která ji v důsledku dovede až k odhodlání mít vlastní recitál v pařížské Opeře…

Marguerite je silný a nadčasový film o pokrytectví, samotě uprostřed pochlebujícího davu, o hranicích recese i trapnosti.

Titulní roli dostala Catherine Frotová, známá z filmu Z prezidentské kuchyně o přátelství francouzského prezidenta Mitteranda a jeho kuchařky, a hraje ji s fascinující přesvědčivostí. Její Marguerite je sebestředná diva beze stopy sebereflexe, ale zároveň velmi osamělá žena, která jako životabudič přijímá „obdiv“ mladých lidí a věří mu tak, že z toho člověku běhá mráz po zádech.

Marguerite je ovšem zároveň výborná komedie, v níž humor vyplývá nejen z podstaty příběhu (mimochodem Giannoliho předchozí hraný film má všeříkající název Superstar), ale především z vtipných dialogů i situací. Když Marguerite stojí před tribunálem oné smetánky, která jí dosud pochlebovala a teď ji vylučuje ze svého středu za vystoupení na bohémském večírku. A když ječí Marseillaisu na shromáždění, které se pyšní novými hesly i protesty.

Na příští rok je naplánována premiéra britsko-amerického filmu Florence Foster Jenkinsová, který právě dotočil Stephen Frears s Meryl Streepovou v titulní roli.

Marguerite
Francie/ Česko/ Belgie 2015, 127 min. Režie: Xavier Giannoli, hrají: Catherine Frotová, André Marcon, Christa Theretová a další.

Celkové hodnocení: 90 %

Reklama

Výběr článků

Načítám