Článek
Osiřelec začíná tam, kde obvykle všechny lidské vzpomínky: v raném determinujícím dětství. Autorka jde opačnou cestou než mnozí, již nahrazují nepříjemné zážitky falešnými vzpomínkami, za což nejspíše vděčí odstupu v rámci své profese psycholožky zaměřené především na historii a filozofii šílenství.
Vykreslená matka nepředstavuje zbožnou modlu ze zorného pole za růžovými brýlemi, ale životem ošlehanou nárazovou alkoholičku a zkrachovalou podnikatelku. Procházejíc jedním manželstvím za druhým, má za pevné body dvě dcery, jimž se ve vlastním profesním a vztahovém marasmu snaží vydobýt, co může. Scénu dětského pokoje však v díle náhle střídá příznačná smrtelná postel, na které je odsouzena strávit poslední rok, až nakonec mizí docela.
Marcinówová nestvořila ucelený román, nýbrž svébytné zápisky tu připomínající výňatek z deníku, tu pregnantní příspěvek ze sociální sítě Twitter, jinde zase jen opisující zapamatovanou část obehrané písně.
Nepříliš konzistentní, jakoby mimoděk předkládané útržky místy postrádají v toku vyprávění smysl a činí Osiřelce poněkud dějově mdlého. Takovéto chvilkové poznámky sebeterapeutického rázu zkrátka slouží výhradně svému pisateli, nikoli oslovenému čtenáři.
Ačkoli její beletristické schopnosti občas selhávají, nedá se to tvrdit o jejím obdivuhodném vystižení takřka nepřenositelných hnutí mysli, která patrně dokážou plně vstřebat jedině ti, co taktéž zažili ztrátu relativně mladého rodiče. V tomto případě bezmála šedesátileté matky prohrávající boj s nádorem oproti dvaatřicetileté dceři.
Spisovatelka nemá strach tasit ani svým způsobem „nečisté“ myšlenky, které jsou neodmyslitelnou součástí eskalovaných situací a jež má málokdo odvahu vyslovit, natož zvěčnit na papíře. Význam knihy lze pak najít právě v tomto aspektu.
| Mira Marcinówová: Osiřelec |
|---|
| Argo, překlad Lucie Zakopalová, 256 stran, 298 Kč |
Hodnocení 65 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: