Článek
I to naznačuje, že může mít ambici vstoupit do debaty o současných dějinách z revizionistické perspektivy hájené v našem prostoru především jeho mentorem Michalem Pullmannem. Vycházeje z této optiky Kolář nechápe pozdní státní socialismus jako všemocný totalitní režim kontrolující všechny sféry každodenního života svých občanů, ale jako autoritativní diktaturu, která budovala svébytný druh společenského konsenzu a zvýhodňovala některé skupiny populace před druhými.
Ani toxikomany, kteří stojí v centru Kolářova výzkumného zájmu, nechápe monoliticky, ale poukazuje na to, že paralelně s mytizovanou toxikomanickou subkulturou existovalo v Československu i to, co nazývá „tabletovou kulturou“. Tu hojně reflektovali tehdejší odborníci a jejich rozprava pak může nápadně připomínat dnešní debatu o amerických prescription drugs.
Z hlediska historické práce předkládá Kolář svou knihou solidní vstup do debaty o současných dějinách a ambicím interpretace odborné i mediální debaty o drogách v rámci diskurzívního přístupu k historickým dějům plně dostává. Pro čtenáře může představovat místy rušivý styl autorského plurálu i to, že se na něj Kolář na několika místech obrací formou autorských klišé. Nad tím lze ale přimhouřit oči.
Z čistě formálního hlediska pak chybí knize rejstřík a cizojazyčné resumé, což snad prominou evaluátoři knihy jako vědeckého výstupu. Naproti tomu kniha nepostrádá čtivé a poutavé ukázky z odborného i popularizačního tisku a její sílu lze nacházet především v propojené interpretaci obou těchto rovin.
Celkové hodnocení 75 %
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: