Hlavní obsah
Příkladná rodinka Kopfrkinglových v podání (zleva) Radúze Máchy, Pavly Beretové, Martina Pechláta a Lucie Polišenské Foto: Petr Neubert

RECENZE: Jak se hodný taťka Kopfrkingl dravcem stal

Fuksův Spalovač mrtvol se hned po svém vydání v roce 1967 stal ikonickým dílem o zhoubném vlivu nacistické ideologie. O rok později ho proslavil Herzův film. Vlastní dramatizaci románu uvádí ve Stavovském divadle činohra pražského Národního divadla.

Příkladná rodinka Kopfrkinglových v podání (zleva) Radúze Máchy, Pavly Beretové, Martina Pechláta a Lucie Polišenské Foto: Petr Neubert
RECENZE: Jak se hodný taťka Kopfrkingl dravcem stal

Zasadil ho do obří haly obchodního centra, šedobílého neosobního prostoru se dvěma city lighty na předscéně. Na jednom z nich je leopard s vyceněnými zuby. V pozadí skleněná stěna odděluje černě vykachlíkované krematorium a bílou koupelnu-salón. Současný dojem posiluje i stěna se třemi obřími obrazovkami, na nichž běží ilustrativní záběry.

Anonymní bezčasí obchodního centra jakožto obrazu současného světa doplňuje chór v bílých obličejových maskách s papírovými nákupními taškami, z nichž tu a tam čouhají části lidských těl, respektive figurín z výlohy.

Objetí Lakmé (Pavla Beretová) a Romana (Martin Pechlát) uprostřed obchodního centra.

Foto: Petr Neubert

Úvodní scéna předvádí rodinku starostlivého taťky Kopfrkingla, příkladného otce, abstinenta a nekuřáka, jemuž se při vyslovení slova rozvod křečovitě zvedají útroby. Přestože Martin Pechlát je pro tuto roli typově přesný i herecky disponovaný, zůstává jeho horlivý taťka jednobarevný až do konce dvouhodinového představení. Jeho proměna ve vraždící zrůdu je bez akcentu na nacistickou ideologii nemotivovaná a vágně ilustrativní, ústící do povšechného poznatku, že každý z nás v sobě skrývá svou šelmu. A když se ta Kopfrkinglova probudí, řve pro jistotu celé dvě poslední minuty, aby to došlo i tomu nejnatvrdlejšímu divákovi.

Spalovač mrtvol vyvolává dojem, že Mikuláškova metoda lineárního vršení klipovitých výjevů, kterou uplatňuje ve svých inscenacích v domovském Divadle Na zábradlí, připravila režiséra o schopnost vystavět kompaktní příběh s uvěřitelnými postavami a motivacemi. Aspoň v případě Fuksova románu se tak děje a výsledek nudí. A nepomohou ani sebeexpresivnější herecké výkony a pouťově panoptikální živé obrazy divadla hrůzy.

Ladislav Fuks. Spalovač mrtvol
Dramatizace: Jan Mikulášek a Marta Ljubková, režie: Jan Mikuláše, dramaturgie: Marta Ljubková, výprava: Marek Cpin, light design: Pavla Beranová. Premiéra 15. prosince ve Stavovském divadle ND, Praha.

Celkové hodnocení: 50 %

 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků