Hlavní obsah
Egon Bondy Foto: Profimedia.cz

RECENZE: Do bezdomoví. Poslední příběh Egona Bondyho

Próza Egona Bondyho Dlouhé ucho vyšla tak trochu zázrakem. Před 23 lety se zašantročila a vynořila se až dlouho po Bondyho smrti. Staročínský filozof v ní uzří marnost všeho konání a odjíždí od královského dvora do bezdomoví ponořen do svých úvah.

Egon Bondy Foto: Profimedia.cz
RECENZE: Do bezdomoví. Poslední příběh Egona Bondyho

Egon Bondy byl výstřední filozof, spisovatel, básník a legenda undergroundu. Mimořádně vzdělaný autor po sobě zanechal odborné filozofické práce, mimo jiné se pokusil o první monografii o životě buddhy v češtině, vydal desítky originálních básnických sbírek, ale i próz jako Sklepní práce, Mníšek či Šaman. Do sci-fi zasáhl třeba unikátním románem Cybercomix.

Samotný příběh vydání Dlouhého ucha je prazvláštní. Kniha nepochybně vznikla už v roce 1997 a měla vyjít v olomouckém nakladatelství Votobia, ale rukopis se ztratil. Snad to souviselo se záplavami, které zničily sklad nakladatelství. Bývalý redaktor Votobie našel text po dvaceti letech a předal ho bratislavskému nakladateli, který však rukopis kvůli špatné čitelnosti nevydal, a tak se dočkal až v roce 2020 v nakladatelství Akropolis.

Tvorba Egona Bondyho byla vždy prostoupena duchem východní filozofie. Není překvapením, že Dlouhé ucho bylo inspirováno čínským mudrcem Lao-c. Je o cestě znechuceného čínského úředníka-mudrce z paláce do bezdomoví. Jsou mu odporné intriky u dvora, ale nedělá si iluze ani o prostých rolnících a jejich morálce. Zoufá si nad marností své práce vzdělance, přičemž útěchou mu je pouze taoistické myšlení.

Cestou mudrc potká chudou primitivní rolnici, které daruje část majetku, aby si mohla koupit vlastní pole, její životní sen mu ale připadá stejně směšný jako vše kolem.

„Neusilovat, nezasahovat. Konat-li, tedy jen nekonáním. Být jako nemluvně. K němu přijde vše samo. Nedat se zmást barvami, chutěmi, vůněmi, které to nabízí ani přáními, ani strachy, které to vzbuzuje, uzavřít brány smyslů, uklidnit vůli, uhasit žár mysli, opustit jáství, splývat jako voda bez úsilí dolů...“ přemýšlí mudrc, zatímco odjíždí na buvolu a těší se, že opustí tento svět.

I když to stoprocentně dokázat nelze, zasvěcený čtenář tuší, že staročínský mudrc Dlouhé ucho je tak trochu sám Bondy, zasmušilý stařec distancující se od naivního devadesátkového nadšení z kapitalismu. V kulisách starověku autor docela neskrytě kritizuje privatizaci a dobře viditelnou českou ruku trhu, která má špínu za nehty.

Celkové hodnocení: 70%

Může se vám hodit na Zboží.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků