Hlavní obsah

RECENZE: Číňan, nebo sluníčkář? Lobbista Blaník bojuje s démony

Politické satiry v českém filmu nemáme přebytek. Zdá se, že někteří tvůrci se tématu trochu bojí, jiní si zase s politikou vůbec nechtějí špinit ruce. Tým kolem režiséra Marka Najbrta dobře vycítil celovečerní potenciál v seriálovém lobbistovi Tondovi Blaníkovi.

RECENZE: Číňan, nebo sluníčkář? Lobbista Blaník bojuje s démony

Tahle postava určitě má na to utáhnout film. Musíte mít jen větší zápletku a tu poskytly prezidentské volby. Tak vznikl Prezident Blaník.

Prohnilý lobbista se tentokrát chce stát prezidentem a rozjede populistickou kampaň, která je parodií událostí, jež ČR skutečně prožila. Televizní rozhovor v ČT Blaníkovi moc nevyjde, ale podpisy se nakonec posbírají. Jenže tajemné bytosti v maskách zabrání asistentovi Žížalovi doručit podpisy včas, a kandidatura je tak neplatná.

Blaník si zoufá, dokud nevymyslí náhradní plán. Odprodat Českou republiku Číňanům. Tím teprve jeho velké dobrodružství začíná. Ale není všechno jinak? Nedříme v podvodníkovi poslední zbytek „havloidního pravdoláskaře“?

Záběr z filmu Prezident Blaník.

Foto: Falcon

Marek Daniel jako Tonda Blaník.

Foto: Falcon

Snímek Prezident Blaník má rozumnou stopáž 85 minut a žene se zběsile vpřed se střihovou razancí amerického videoklipu. Hláška na hlášku, honička na honičku. Obsahuje spoustu aktuálních detailů a hlášek, které pronesli opravdoví čeští politici, což mimochodem také znamená, že cizinec nemá šanci film pochopit. I pro Čecha bude za deset let částečně nesrozumitelný.

K vynikajícím nápadům patří třeba tajné sídlo pražské „lumpenkavárny“ se spoustou hostujících celebrit, které hrají sami sebe, nebo oceňování pražských památek s Číňany. Lehce nadbytečně už vyznívají věčné vulgarismy.

Marek Daniel se pro roli nagelovaného lobbisty snad narodil a slušnou práci odvádějí i asistenti Halka Třešňáková a Michal Dalecký. Tondu Blaníka pojali patřičně drze, cynicky, neomaleně. Po určité době ale scénář otevře jeho skrytou lidskou stránku a to funguje výborně, protože divák mívá problém dlouhodobě se identifikovat s postavou, která je úplný „dobytek“. Tonda tak bojuje s vnitřním démonem „havlismu“ a stává se ještě zajímavějším a dojemnějším. Jak to dopadlo, uvidíte v kině.

Celkové hodnocení: 80%

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků