Článek
Arcade Fire pocházejí z kanadského Montrealu a jádro partičky tvoří manželé Win Butler a Régine Chassagne. Už v roce 2004 vydali debut Funeral, ale nejvíce se o nich mluvilo až v posledních letech - v roce 2011 získali Grammy za album roku nebo Brit Award díky albu The Suburbs. Mezitím vydali ještě CD Neon Bible.
Nejlepší na 75minutovém Reflektoru je, že skupina odmítá otrocky průměrný pop i zastaralý bigbít a cosi stále hledá. Ať už experimentuje s nezvyklými rytmy tvořenými co nejvíce plastikově znějícími bicími, podivnými syntetickými efekty nebo proud výborné temnější basy a bicích nečekaně prořízne až jedovatě znějícím klávesovým akordem.
Někdy z toho vyjde místo písničky jen zvláštní směs chladných osmdesátkových syntetických zvuků, někdy skoro pozitivní pop hitovka (např. You Already Know) jako od McCartneyho nebo z Motownu. Jindy znějí (Awful Sound), jako kdyby Prince upadl do temné deprese.
Jestliže někteří ještě považují Arcade Fire za rockovou skupinu, nechť přijmou, že na Reflektoru prakticky žádný rock není. Je to spíše záhadná a mnohdy překvapující směs bowieovského depresivního divnopopu. Kdo si v takové popové retro depresi libuje, bude nadšen. Škoda že Arcade Fire nejsou schopni tracky upravit do přijatelné délky, čímž se stávají poněkud únavnými. Ale jinak zajímavé.