Hlavní obsah

Poklady doby Jagellonců dorazily do Německa

– Postupim
Právo, Peter Kováč

Německá Postupim je místem reprízy velkolepé uměleckohistorické výstavy Europa Jagellonica, kterou připravil český odborník Jiří Fajt a realizoval s mezinárodním týmem z výzkumného centra středoevropského umění GWZO v Lipsku.

Foto: Peter Kováč , Právo

Symbolem výstavy Europa Jagellonica se stala hlava anděla ze sousoší Křtu Krista z polského Krakova, jehož tvůrcem byl pravděpodobně umělec z dílny Nicolause Gerhaerta z Leydenu.

Článek

Putovní expozice o umění na dvorech jagellonských králů začala loni v Kutné Hoře, poté byla přes zimu ve Varšavě a nyní je až do 16. června k vidění v německé Postupimi, kde ji hostí muzeum Haus der Brandenburgisch Preussischen Geschichte. Rozsahem je německá repríza zhruba čtvrtinová, než byla v Kutné Hoře, nicméně představeny jsou některé cenné exponáty, jež v Česku k vidění nebyly.

Úvodní část bilancuje umění v zemích, kde vládli Jagellonci, to jest v tehdejším Polsko-litevském, Českém a Uherském království. Němci mohou doma vůbec poprvé obdivovat osobnosti české pozdní gotiky a rané renesance, především obrazy pražského malíře Mistra litoměřického oltáře a sochy jihočeského řezbáře Mistra žebráckého Oplakávání.

O českobudějovické sv. Trojici Žebráckého mistra před čtyřiceti lety napsal německý historik umění Christian Salm, že jde o jednu z nejpůsobivějších plastik první třetiny šestnáctého století, a návštěvníci v Postupimi nyní mají možnost si toto tvrzení na vlastní oči ověřit.

Část výstavy se věnuje dobovým vztahům mezi Jagellonci a saskými a braniborskými vévody. Divák tam najde exponáty, které v Kutné Hoře chyběly, navíc v katalogu jsou podrobně zdokumentované památky, které s tím na území Německa souvisejí.

Jde zejména o perlu pozdní gotiky v Německu – kostel v Annabergu, který každoročně navštíví až 200 tisíc turistů. Úchvatnou klenbou ho opatřil Jakob Heilmann, stavitel chrámu v severočeském Mostě a žák Benedikta Rejta, dvorního architekta českého krále Vladislava II. Jagellonského.

Annaberg v Krušných horách byl významným místem těžby stříbra a téma hornictví a s tím pramenícího bohatství na umělecké zakázky se týká třetí části postupimské výstavy. Sem se dostaly především památky z Kutné Hory, což je pro Němce nejpoutavější pozvánkou k návštěvě české památky UNESCO s dominantou chrámu sv. Barbory.

Výstava je připravena pro zdejší publikum velmi atraktivně. Kde jinde si Němci mohou detailně prohlédnout dvoumetrovou sochu ze schwabašského oltáře, kterou vytvořil Veit Stoss, považovaný za ztělesnění německého umění? Ve Schwabachu se dá vidět toto řezbářské veledílo pouze z velkého odstupu, v Postupimi se ho diváci skoro dotknou rukou.

Na sedmdesát muzeí a církevních institucí do Postupimi půjčilo své vzácné poklady. Slováci přivezli Narození Krista z Hlohovce, nejslavnější dílo bratislavské Národní galerie. Z Krakova a z Banské Bystrice dorazily sochy Nicolause Gerhaerta z Leydenu, které otevírají pozdní gotiku ve střední Evropě. V rukopisech a zlatnictví je dokumentovaná raná uherská renesance.

Z pražské Národní galerie byl zapůjčen fragment z oltáře Lucase Cranacha pro katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, což byla jedna z nejvýznamnějších zakázek slavného saského renesančního malíře. A arciděkanství v Kutné Hoře ochotně vyslalo do Německa triptych se sv. Annou, skvělé koloristické dílo své doby.

Němci mají stále tendenci dívat se na země směrem na „východ“ jako na kulturní provincie. Europa Jagellonica by jim měla otevřít oči. Vždyť otec Albrechta Dürera přišel jako proslulý zlatník do Norimberku z Maďarska, Stoss nejslavnější díla vytvářel v Krakově, renomovaný bavorský malíř Jan Polack pocházel z Polska a architekt chrámu v Annabergu se vyučil na Pražském hradě a v Kutné Hoře.

Je proto škoda, že výstava není v nedalekém Berlíně. Loni se v berlínském Martin-GropiusBau konala přehlídka polské kultury od sv. Vojtěcha po Solidaritu s gigantickým rozpočtem z Evropské unie, ale pro diváky šlo o zklamání, neboť politika tehdy zvítězila nad dějinami umění. Kdyby místo toho byla ve stejné výstavní síni Fajtova objevná výstava, šlo by o senzaci.

Reklama

Výběr článků

Načítám