Hlavní obsah
Obal knihy Foto: Volvox Globator

Černé ptáče s podtitulem Pravdivý příběh Nabarveného ptáčete (Volvox Globator, přeložila Marcela Bramborová, 180 stran) je knižní reportáž Joanny Siedlecké, polské novinářky, která se vydala po stopách života Jerzyho Kosińského (1933–1991), autora románu Nabarvené ptáče, působivého obrazu vázaného k dějinám holocaustu.

Obal knihy Foto: Volvox Globator
Po stopách Jerzyho Kosińského

V Sandoměři hledala svědky rodiny Lewinkopfových, z nichž se později stali Kosińští. Zjistila, že Josek Lewinkopf, později Jurek Kosiński, si s dětmi moc nehrál, omladinu prý sledoval zdálky. Čas nanejvýš trávil s dvěma vrstevníky z vedlejšího domu. Siedlecká nalezla i Lecha Tracze, ptáčníka z Dabrowy, nepochybně předobraz Lecha z Nabarveného ptáčete. Bydlel naproti domu, kde se Kosińští díky dobrotě místních jako hledaní Židé skrývali. Stejně jako literární postava natíral ptáky, ovšem vápnem, a nikoliv barvami, vypouštěl je a sledoval, jak na ně hejno útočí.

Novinářka vyzpovídala pamětníky z následující generace těch, kdo rodině Lewinkopfových-Kosińských pomáhali. Je to nakonec hodně smutné čtení o vnitřní rozervanosti polské společnosti. Plné nadšení či averzí k Němcům, „rudým“, „modrým“, k Rudé armádě, k poválečným vládcům, kteří se zvláště na vesnici a malých městech měnili jak na orloji.

Působivé je chladné setkání už slavného exilového autora s Edwardem Warcholem, synem Andrzeje Warchola, který rodinu schovával a dovolil jí tak přežít. Možná už předznamenání Kosińského sebevraždy? I když nejde o historickou studii, ale reportážní dílo, vypovídá o podmínkách, v nichž žil a z nichž čerpal autor světově proslulé knihy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků