Hlavní obsah

Organizátoři Vasilios Chaleplis a Jan Dvořák: Poprvé je festival skutečně mezinárodní

Právo, Kristýna Čtvrtlíková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Autorská čtení, křty knih, přednášky, workshopy a koncerty provázané současnou středoevropskou literaturou jsou podstatou festivalu Inverze, který se na různých místech v centru Ostravy uskuteční od 30. srpna do 4. září. Etablované či nepříliš známé tvůrce z tuzemska i zahraničí přivítají organizátoři Vasilios Chaleplis a Jan Dvořák.

Foto: Jana Macečková

Vasilios Chaleplis (vlevo) a Jan Dvořák, organizátoři festivalu.

Článek

Inverze je mnohoznačný termín, který může znamenat stav atmosféry, převrat či transformaci nebo třeba nepravidelný slovosled. Který z jeho významů si vzal za svůj literární festival?

Chaleplis: V podstatě kombinaci všech. Inverze je, nebo spíše bývala, typickým atmosférickým jevem v Ostravě. Ostatní významy slova poukazují na pulzování festivalu různými směry, prolínání budoucnosti s minulostí.

Dvořák: Na Ostravsku se výraz používá hlavně ve spojitosti se vzduchem. My mu chtěli oproti té zažité negativní dát pozitivní konotaci. A daří se nám to.

Letos vstupujete již do čtvrtého ročníku. Co se oproti předchozím změnilo?

Chaleplis: Vůbec poprvé bude festival mezinárodní, byť jsme v minulosti přivítali pár slovenských hostů. Tentokrát přijedou i autoři z Polska a Maďarska.

Rozšířili jsme také portfolio míst konání. Letos se nově zapojí Slezskoostravský hrad, kde se uskuteční beseda s Tomášem Šebkem a Jakubem Szántóem. V tomto případě jde o programovou fúzi s akcí Freedom Fest, která se koná první zářijovou sobotu.

Bylo vzhledem ke stávající pandemické situaci obtížné zapojit zahraniční spisovatele?

Dvořák: V Maďarsku a Polsku je naštěstí covid-19 na ústupu, obdobně jako u nás, díky čemuž se mezinárodní aspekt, který jsme zamýšleli už od zrodu festivalu, bez velkých komplikací naplnil. Nemáme a nikdy jsme neměli v plánu zvát osobnosti ze západních zemí, ale naopak upozornit na kvalitní literaturu střední Evropy.

Přivítáte mimo jiné slovenskou literární skupinu Unikový východ. Co tyto autory spojuje?

Dvořák: Většina z nich pochází z východní části republiky a k domovskému regionu se hlásí ve své tvorbě. Tato umělecká skupina navíc svá čtení zasazuje do performancí, čímž se odlišuje od ostatních.

Ze kterých hostů máte největší radost?

Chaleplis: Vedle zmíněných zahraničních tvůrců nás těší třeba účast Lucie Faulerové, laureátky Ceny Evropské unie za literaturu. Radost máme i ze dvou pořádaných křtů, a to kolekce poezie Anny Ročkové V sobotu se obejmeme a debutové básnické sbírky zpěvačky Kateřiny Marie Tiché. Ve výčtu nemůžeme vynechat ani reinkarnovaný pořad Paseka Petra Hrušky, jenž v něm dříve vyzpovídal na sto literátů.

Jak jste tentokrát sestavovali dramaturgii?

Chaleplis: Za čtyři roky příprav festivalu jsme si vytvořili postup, kdy sledujeme literární soutěže a novinky na poli knih. I díky tomu, že vedeme nakladatelství Bílý vigvam, máme vcelku rozhled, snažíme se zohledňovat aktuální trendy.

Dvořák: Náš kolega Ondřej Hrabal, jenž sestavuje program, čerpá ze zkušeností s organizováním uherskohradišťské Letní filmové školy, které se koncepčně snažíme přiblížit.

Nejen v případě autorských čtení hraje podstatnou roli atmosféra místa jejich konání, kterých by se v industriálním městě jistě našlo vícero. Proč jste kromě domovského Provozu program zasadili do Docku nebo Centra Pant?

Chaleplis: Se subjekty nám vyhovuje nastavená spolupráce. Devízou Inverze je propojování lidí z literární sféry a vytváření soudržnosti mezi nimi. Díky různým lokacím mohou návštěvníci prochodit Ostravu a vnímat její atmosféru.

Dvořák: Například Dock jsou sousedi našeho kulturního centra, kde se uskuteční koncerty coby nedílná součást festivalu. Záměrem bylo, aby byla veškerá místa relativně blízko a střed města na pár dnů ožil.

Pořádáte i literární procházku po Ostravě. Kam průvodce Petr Ligocký účastníky zavede?

Chaleplis: Začíná na Stodolní ulici, která je dnes sice oproštěná od jakéhokoli kulturního vyžití, nicméně v tamním už neexistujícím klubu Černý pavouk se zrodila současná ostravská literární scéna v čele s Petrem Hruškou nebo Ivanem Motýlem. Přiznám se, že celou trasu neznám a sám se nechám překvapit.

Uskuteční se také překladatelský slam v podání soutěžících Jana Fabera a Boba Hýska…

Chaleplis: Jde o nepříliš zaběhnutou novinku v rámci slam poetry. Oba jsou vynikající překladatelé, kupříkladu Hýsek přeložil celou řadu zástupců beat generation a vyznačuje se výrazně expresivním projevem.

Dvořák: V reálném čase budou překládat několik básní ne zcela známých polských a maďarských autorů, které si navzájem vyberou. Je to taková odlehčenější část programu.

Co plánujete do příštích ročníků?

Chaleplis: Především udržet standard a kulturu předešlých. Rádi bychom posílili mezinárodní účast i z jiných zemí a rozšířili povědomí o festivalu.

Reklama

Výběr článků

Načítám