Článek
Přenos na přírodní scénu před Otáčivé hlediště jí ale rozhodně prospěl. V romantických zákoutích zámeckého parku ožila režijní koncepce Tomáše Studeného, jež do středu dění staví cikánku Azucenu a od jejího temného příběhu odvíjí dramatické dění plné planoucích ohňů, vášní a šermířských soubojů s rudými růžemi, stejně jako akční zapojení operního sboru, baletu a statistů. Rozprostření do přírodní scenérie, hloubky parku a temných zákoutí starých stromů, jakož i před zámeckou Belárii, zvýraznilo romantické ladění inscenace a vše zde funguje daleko lépe než na (ne)divadelním jevišti Metropolu. Z výsostně romantické opery se tak stává vskutku romantický divácký zážitek.
Podílí se na něm samozřejmě do značné míry i sama Verdiho hudba v podání zkušených sólistů, výborně připraveného sboru i orchestru. Obsazení páteční premiéry bylo téměř totožné s lednovou divadelní premiérou, cikánku Azucenu zpívala Šárka Hrbáčková, hraběte z Luny Alexandr Beň, trubadúra Manrica Paolo Lardizzone, Leonoru Yukiko Kinjo a Ferranda Josef Škarka.
Páteční počasí ovšem divadlu pod širým nebem příliš nepřálo, od začátku hrozilo zamračené nebe deštěm. A skutečně už během prvního dějství sprchlo a do dramatické árie Azuceny Stride la vampa (Zář ohně vzplála), v němž cikánka líčí tragický osud své matky, jež zahynula na hranici, se nad zámeckým parkem rozpoutala skutečná bouře s hromy a blesky, která způsobila nejprve přerušení a poté bohužel i předčasné ukončení premiérového představení.
Nebylo by seriózní hodnotit premiéru na základě necelé poloviny zhlédnutého představení, ale i z té je patrné, že Trubadúr je pro Otáčivé hlediště dobrým dramaturgickým i inscenačním tahem. Přesvědčit se o tom mohou diváci během příštích večerů, a to až do 22. července. Výlet do malebného Českého Krumlova zakončený návštěvou operního představení je vskutku nevšedním prázdninovým zážitkem, který stojí za to absolvovat.