Hlavní obsah

O Egonu Bondym, jak ho neznáme

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

„Byl to kus života těžkého, ale i šťastného – plného objevů, vzácných vazeb a výlučných sympatií,“ napsala Marie Klečacká-Beyly na závěr knihy pojmenované Vzpomínky malostranské. „Rozdělili jsme se o vše, co jsme měli, dlouhé roky jsme se na sebe mohli spolehnout. Kolika lidem to bylo dopřáno?“ Tato laskavá slova jsou určena Zbyňku Fišerovi (Egonu Bondymu) a jeho ženě Julii Novákové.

Článek

Jihlavskou rodačku zavedl osud na Malou Stranu, přímo na Kampu do domu U modré lišky. V době autorčiných medicínských studií tam bydlela překladatelka a učitelka ruštiny Zdena Wattersová, která po vzoru prvorepublikových salonů hostila vybranou intelektuální společnost.

Proto se do světa budoucí zubařky dostal jak Jan Werich, tak především filozofové Milan Machovec, Karel Kosík i Egon Bondy. Do Bondyho bytu v Nerudově 51 pak zamířila nesčetněkrát, aby prožila intenzivní vztah s manželi, kteří ji obohacovali intelektuálně, kulturně a hlavně přátelsky.

Až s dojetím musí číst člověk upřímná vyznání o tisících službách poskytnutých lidem, které měla ráda. Nic na tom nezměnila skutečnost, že se rozhodla přesídlit s prvním manželem do Paříže.

Každoročně se vracela do Nerudovy ulice, později do Telče a nakonec i do Bratislavy, aby se viděla s nedůtklivým, přesto nesmírně invenčním člověkem. „Původním povoláním básník,“ říkal o sobě muž, který se považoval za bytostného marxistu, a proto odpůrce parodie socialismu nejen v čs. podáním. Cenné jsou její kritické poznámky na adresu společenského vývoje před listopadem a tím více i po něm, včetně kritického Bondyho vztahu k Václavu Havlovi. Je to svérázný cestopis zeměpisný i politický.

Marie Klečacká-Beyly: Vzpomínky malostranské

Akropolis, 272 stran, 299 Kč

Reklama

Výběr článků

Načítám