Článek
U filmu Bohdana Slámy se diváci s rozpačitým smíchem divili, jak se u nás v paneláku řve na souseda, který blokuje výtah, i jak se všichni mohou v domě znát a tolik trápit - v Kanadě se sousedé někdy ani neznají jménem. Přesto byl režisér a scenárista po setkání s diváky spokojen.
"Reakce publika byla stejná jako u nás. Lidé vnímali emocionální, jednoduchý příběh, který by se mohl odehrávat kdekoliv a jenž pojednává o věcech, jaké máme všichni společné. Neřešili jsme sociální a společenské otázky, o které mi ani nešlo. Z Toronta jsem se jel podívat na Niagarské vodopády kolem průmyslového předměstí. Myslím, že oni sami rovněž vědí, co to je beton. Takže rozumí i Štěstí. Tedy tomu mému filmovému," řekl režisér Právu.
Díla talentovaných českých tvůrců byla přijata i s rozpaky
V zákulisí byly slyšet protichůdné hlasy, řešilo se, že jde o odvážný filmový počin, ale i že je to umělý snímek. Kanadští diváci, kteří neznají Polívku, Geislerovou, Lišku a netuší, že se dívali na slavné tváře, se ptali i na to, jak dosáhl takové mimořádné autenticity.
O Slámovi se tu psalo v souvislosti s tvorbou Miloše Formana. Stalo se to Feničovi v roce 1984 a také Sašovi Gedeonovi o deset let později. Co bude dál se Štěstím, jestli jej koupí některý z distributorů pro severoamerický trh, zatím není jasné, i když už se objevují první pozitivní ohlasy.
Porozumět životu v Česku ale kanadští diváci nedokázali úplně, nepochopili třeba vtip ve filmu Žralok v hlavě, kdy sousedé hlavního hrdiny Oldřicha Kaisera čekají ve frontě na vodu. "Nikdo se nezasmál ani nepodivil. Vypadalo to, že nás považují za skutečně rozvojovou zemi, kde občas skutečně neteče voda," divila se naopak Procházková. Přesto tu zažila dosud nejvřelejší reakci publika.
"Diváci byli vděčni za každý moment odlehčení, ačkoli příběh vypráví o maniodepresivní psychóze. Smáli se všude, kde byl jen náznak humoru. Nechápali to jako depresivní film, jako se to někdy stávalo v Čechách," dodala.
Žraloka srovnávali ve festivalových novinách s tvorbou Jana Švankmajera, zřejmě proto, že nikdo jiný než Procházková, Švankmajer a Kanaďané se nevěnuje animované technice "pixilace".