Hlavní obsah

Naqoyqatsi: Boj ohněm proti ohni

– PRAHA
Novinky, Alex Švamberk

V rámci Projektu 100 má v úterý premiéru nový film Godfreye Reggia Naqoyqatsi, závěrečný díl obrazové trilogie věnovaný stavu dnešního světa.

Foto: Martina Součková
Článek

Třetí díl je mnohem temnější než předchozí dva díly, Koyaanisqati a Powaqqatsi, protože se v něm už neobjevují žádné záběry ze světa, kdy ještě lidstvo žilo v jistém souladu s přírodou. V rychlém sledu se naopak střídají digitálně upravené obrazy vnitřností počítačů a mas pochodujících vojáků, které odlehčují jen zpomalené záběry smějících se lidí, prožívajících skutečné emoce. A také záběry utíkajících zvířat, slonů a žiraf, na nichž jsou digitálně upravené barvy, což má symbolizovat fakt ubývající dominance přírody v dnešním světě.

Technofašismus a černobílé vidění

"Naqoyqatsi se zabývá globalizovaným světem. Hlavním tématem je Technika, s velkým T, přičemž není podstatou, zda je dobře nebo špatně použitá, ale že se stává tím, čím žijeme. Technika nahradila přírodu, stala se novou přírodou," uvedl v pondělí večer režisér snímku. "Vše, co se dříve říkalo o bozích, se dnes dá říci o Technice." Reggio, který v mládí vstoupil do řádu Křesťanských bratří, se dokonce nebojí použít slova fašismus, hovoří o technofašistech. "Proč fašismus?" vysvětluje Reggio: "Protože Technika je všeobjímající a bez ní už nemůžeme žít." Přes silná slova si však uvědomuje, že realita je mnohem složitější: "Žijeme ve světě, kde kvůli ideologii jsou věci černá a bílé, Bush mluví o ose zla ohrožující svět, kterou tvoří tři státy, ale život není tak jednoduchý, není jen čistě černý, anebo čistě bílý."

Jazyk realitu nevyjádří

Právě Technika umožnila režisérovi využít nejmodernější filmařské a animační techniky v boji proti Ní samé, takže může směle tvrdit: "Bojuji ohněm proti ohni." . Naqoyqatsi přišlo do kin patnáct let po druhém dílu, protože se Reggiovi nepodařilo dříve sehnat peníze na projekt vymykající se zákonitostem komerčního filmu. Jako v předchozích dílech si Reggio vystačil pouze s kombinací obrazu a hudby minimalisty Philipa Glase. "Jazyky už nejsou schopné vyjádřit realitu," říká. Ani tento časový odstup však podle jeho slov nic nezměnil na ideji snímku: "Původní myšlenka vznikla už v roce 1987 - 88, kdy jsem cestoval po Evropě a ta současná se od ní liší jen v drobnostech. Realita, kterou jsem si uvědomoval už před třiceti pětatřiceti lety, se stala zřetelnější."

"Nenabízím lepší svět"

Reggio se domnívá, že umění může změnit svět: "Ovšem skutečné umění, ne masová produkce uměleckých mafií. Umění může změnit svět buď svou krásou nebo provokací, může pohnout diváka, i když na každého působí jinak, protože je svobodné. Narozdíl od reklamy, která má na všechny působit stejně. Umění má být rebelské a nikoliv revoluční, pak se jedná o propagandu. Reggio však nemíní nabízet lepší svět: "I kdybych věděl, jak má vypadat, byla by to fašistická idea, protože krása je v rozmanitosti, co se líbí lidem na středním východě se nemůže líbit lidem v Evropě. Nejsem pro misionářství.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám