Hlavní obsah

Na festivalu Opera 2013 bodoval liberecký Don Quichotte

Právo, Radmila Hrdinová

Festivalové bienále Opera 2013, jež do 3. února představuje pražskému publiku tvorbu všech stálých domácích operních souborů, se přehouplo do své druhé poloviny.

Foto: Foto Petr Zbranek

Jiří Přibyl (nahoře) a Anatolij Orel jako Don Quichotte a Sancho Panza v liberecké inscenaci.

Článek

O Franzově Válce s mloky Právo informovalo zvlášť, takže zde budiž jen řečeno, že pro každý festival je ctí a prestiží uvést ve svém programu světovou premiéru původního operního díla.

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy přivezlo místo avizovaného Čarostřelce inscenaci Massenetova Dona Quichotta, čímž stvrdilo pověst dramaturgicky nápadité scény, jak ostatně na minulém ročníku dokázalo uvedením Pucciniho Edgara. Změna se libereckým vyplatila, Don Quichotte je inscenací po všech stránkách vyrovnanou a festivalu zatím jednoznačně dominuje. Měkký basbaryton Jiřího Přibyla je pro postavu nešťastného rytíře ideální a navíc ji Přibyl obdařil i prožitým hereckým výrazem. Vynikající byla rovněž Jana Wallingerová jako koketní i citově zasažená Dulcinée a více herecky než pěvecky tuto dvojici zdařile doplňoval Anatolij Orel v roli Sancha Panzy.

Obdivuhodný byl sbor, který režisérka Linda Keprtová rozehrála velmi nápaditým způsobem, a orchestr pod taktovkou Martina Doubravského.

Nestačil ani soprán Urbanové

Divácké očekávání nenaplnila inscenace u nás prakticky neznámé opery La Wally Alfreda Catalaniho. Statická a místy i komicky působící režie Václava Klemense opeře neprospěla a na pěvecky nesmírně náročný part titulní postavy odvážné horalky nestačil ani zkušený soprán Evy Urbanové, která postavu zvládala s vypětím všech sil, jež jí navíc ke konci zřetelně docházely. O mnoho lépe se vedle ní dařilo Gianlucovi Zampierimu, i když jeho jemný tenor není pro Hagenbacha ideální, a v roli jeho soka Gellnera zazářil barevný baryton Svatopluka Sema.

Nejpřesvědčivější hodnotou je však promyšlené hudební nastudování Roberta Jindry, který z partitury dokázal vytěžit dramatickou kvalitu, symfonickou hutnost, barevnost a dynamickou vrstevnatost. A tradičně dobrý byl i sbor ostravské opery.

Verdiho Nabucco v provedení Severočeského divadla opery a baletu uspokojil touhu diváků po tradičním titulu až příliš konvenční inscenací, po pěvecké stránce ukázal problémy ústeckého souboru vyrovnat se s velkým titulem.

Příjemným dramaturgickým oživením festivalu byla opera Tomáše Hanzlíka Voda a vzduch v podání Ensemble Damian, jež hravě minimalistickým způsobem přiblížila divákům osudy a dílo zapomenutého malíře a sochaře Jakuba Obrovského.

Příjemným dramaturgickým oživením festivalu byla opera Tomáše Hanzlíka Voda a vzduch v podání Ensemble Damian, jež hravě minimalistickým způsobem přiblížila divákům osudy a dílo zapomenutého malíře a sochaře Jakuba Obrovského. Opera 2013 pokračuje 20. ledna uvedením Verdiho Rigoletta v podání Jihočeského divadla z Českých Budějovic v pražském Národním divadle.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám