Hlavní obsah
Chiwetel Eijofor natočil svůj první film. Na snímku s mnodelkou a herečkou Frances Aaternirovou. Foto: ČTK

Na Berlinale uvedli režijní debut britského herce Chiwetela Ejiofora

Britský herec nigerijského původu Chiwetel Ejiofor se do povědomí zapsal evergreenem Richarda Curtise Láska nebeská z roku 2003. Už dávno předtím jsme ho viděli ve filmu Stevena Spielberga Amistad, rok před Láskou nebeskou hrál ve snímku Stephena Frearse Špína Londýna a před pěti lety byl za hlavní roli ve filmu 12 let v řetězech nominován na Oscara.

Chiwetel Eijofor natočil svůj první film. Na snímku s mnodelkou a herečkou Frances Aaternirovou. Foto: ČTK
Na Berlinale uvedli režijní debut britského herce Chiwetela Ejiofora

Na Berlinale představil svůj režijní debut O chlapci, který spoutal vítr, který natočil v produkci streamingové společnosti Netflix podle vzpomínek titulního hrdiny Williama Kamkwamby.

Ten jako čtrnáctiletý žák střední školy v rodné vesnici v africkém státě Malawi zachránil svou rodinu i mnoho dalších před strašlivým hladomorem, který způsobilo v roce 2001 dlouhotrvající sucho.

Nic, a zejména kukuřice, jejímž pěstováním se tamní obyvatelé živili, nerostlo a lidé umírali hladem nebo opouštěli domov. William musel přestat chodit do školy, rodina měla jen jedno nepatrné jídlo denně. Jenže vynalézavý chlapec, pro nějž bylo do té doby největším technickým objevem rádio na baterky, ale o to víc toužil po vzdělání, narazil ve školní knihovně na nákresy větrného mlýna a na to, že takový mlýn dokáže vyrobit elektřinu, a tudíž čerpat vodu ze studny. A rozhodl se ho postavit.

„Když v roce 2009 kniha vyšla, doslova mě pohltila. Byl jsem ohromen Williamovým úsilím, s nímž svůj nápad prosadil proti vlastnímu otci a proti všem, kteří o něm tvrdili, že je blázen. Připadá mi to obecně velmi inspirativní,“ řekl Ejiofor. Natáčel na autentickém místě, kde se příběh odehrál, dokonce ve stejné vesnici i ve Williamově skutečné střední škole a na kukuřičných polích.

Film, v němž Ejiofor hraje otce titulního hrdiny, končí Williamovým velkým úspěchem, když voda začne téct, ale jeho pokračování může člověk najít na internetu.

Ve videu, v němž dnes dvaadvacetiletý mladý muž už podruhé vystoupil na konferenci TED talks (platforma postavená kolem hesla „myšlenky hodné šíření“), svůj příběh vypráví a k jeho šťastnému konci za potlesku i dojatého smíchu posluchačů v sále dodává: „Lidé se pak řadili před mým domem, aby si mohli nabít mobily. Nemohl jsem se jich zbavit. Pak za mnou přišli i reportéři a dozvěděli se o mně blogeři. Vyústilo to v to, že mi zavolali z nějakého TED. Nikdy předtím jsem neviděl letadlo, nikdy jsem nespal v hotelu. Ten den v Arushi, kde byla moje první konference, jsem svou velmi špatnou angličtinou řekl něco jako: Snažil jsem se a dokázal jsem to.“

Statečnost mladého novináře

Chlapec, který spoutal vítr není jediným filmem na Berlinale, který se zabývá hladomorem. Ve filmu Mr. Jones ho s drastickou působivostí zobrazila polská režisérka Agnieszka Hollandová.

Vypráví v něm příběh mladého novináře Jonese, který se začátkem 30. let poté, co dělal interview s Adolfem Hitlerem, vydává do Sovětského svazu, aby tam zpovídal Stalina. Místo toho se však dostává na Ukrajinu, o níž v Moskvě slyší, že je prosperující továrnou. Ale pod lživou propagandou se ukrývá země stižená úděsným hladomorem a Jones to, sám vystaven mnohým nebezpečím, pozná dokonale.

Agnieszka Hollandová na Berlinale.

Foto: ČTK

„Vzhledem ke své dosavadní práci dostávám hodně scénářů, které se týkají traumat dvacátého století, zřejmě mě považují za expertku. Ale často je ani nechci číst, protože už se k nim vlastně vracet nechci,“ řekla novinářům po projekci Hollandová.

„Ale tentokrát mě to zasáhlo jak tématem, tak jeho širším významem. Vyprávění příběhu bylo velmi jasné, silné a přesvědčivé: hladomor ve stalinské éře byl jeden z největších zločinů proti lidskosti, způsobených ve dvacátém století režimem. Ale zároveň mě k natočení filmu přivedl fakt, že hrdinou vyprávění je velmi vzdělaný novinář, člověk, který má navzdory svému mládí výborný politický instinkt a je odvážný ve smyslu svobody médií, jejich poctivosti a odpovědnosti,“ dodala Hollandová.

Zdůraznila, že to všechno je dnes velmi aktuální a naléhavé, protože bez toho nemůže být demokracie.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků