Hlavní obsah

Muzikál Hair jako předváděcí jízda

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BRNO

Být přítomen otevření zbrusu nové divadelní budovy je v našich poměrech mimořádný zážitek. Otevření Hudební scény Městského divadla v Brně bylo očekáváno s velkou zvědavostí už proto, že budova pro sedm set diváků za 450 miliónů je vybavena nejnovější technikou.

Foto: archiv Kateřiny Hamrové

Felix Slováček je Bard a Mistr české hudební scény. V diáři fotografa pózuje s dcerou Aničkou.

Článek

Otvíralo se v sobotu 2. října slavnostně za účasti Magistrátu města Brna a Ministerstva kultury ČR, institucí, jež se nejvíce podílely na financování.

Prvním titulem byl kultovní muzikál 60. let Hair (Vlasy), který od doby broadwayské premiéry prakticky neopustil jeviště. Slávu získal i filmem Miloše Formana, jehož scénář se stal základem brněnské inscenace, k jejíž režii byl ostatně Miloš Forman pozván. Vlasy nakonec v Brně nastudoval slovenský režisér Dodo Gombár, který tento titul režíroval již na bratislavské Nové scéně.

Protesty generace lásky dnes neprojdou

Gombár je talentovaný autor i režisér, ale snad právě proto, že je narozen v roce 1973, si s muzikálem, vyjadřujícím životní postoje "květinových dětí" 60. let, příliš neporozuměl. Pokusil se přenést protest tehdejší generace proti válce ve Vietnamu, násilí a rasové xenofobie do dneška, který bohužel aktualizaci vychází notně vstříc. Jenže doba se změnila a protest dnešní generace se od 60. let značně liší.

Zprostředkovat autentický pocit mladých lidí holdujících LSD, sexu, drogám a dlouhým vlasům se nepodařilo a nový pohled o nutnosti aktualizace nepřevědčil. Fenomén dlouhých vlasů jako formy absolutní svobody zůstal nečitelný, zvláště když schází klíčová scéna, v níž Berger obětuje své "háro" za kamaráda. O nepochopení lidí, kteří hlásali heslo "dělej lásku, ne válku" svědčí mj. i brutalita způsobu, nímž parta obere poručíka Georga o uniformu.

Herecky i technicky výborné entrée

Gombár vytvořil barvitou podívanou, dost popisnou, s důrazem na místy podpásově pojaté komediální prvky. Výsledkem je "předváděcí jízda" nového divadla, při níž zákazník ocení všechny technické přednosti, včetně zbytečně předimenzovaného zvuku. Méně by bylo více a hlavně k tématu.

Přetrvá dojem z vybavenosti divadla i souboru, který se i v Gombárově matné režii opět předvedl v nejlepší pěvecké, pohybové či herecké formě. Hold patří i hudebnímu nastudování Karla Cóna, Igora Rusinka a Karla Albrechta.

Diváci ocení moderní a pohodlnou budovu (až na špatnou viditelnost z krajních míst, která se měla při stavbě nového divadla uhlídat), na vskutku moderní divadlo na jevišti dojde snad příště.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám