Hlavní obsah
Monika Absolonová jako Marie Antoinetta nejen krásně vypadá, ale i krásně zpívá. Foto: Martin J. Polák

Marie Antoinetta: lovestory i revoluce v kostce

Už před časem rozšířila pražskou muzikálovou nabídku Antoinetta, královna Francie. Vklouzla do repertoáru Divadla Hybernia dost nenápadně, což je nejspíš chyba managementu, protože je to dílo ne mimořádné, ale rozhodně převyšující univerzální šeď současné muzikálové nabídky.

Monika Absolonová jako Marie Antoinetta nejen krásně vypadá, ale i krásně zpívá. Foto: Martin J. Polák
Marie Antoinetta: lovestory i revoluce v kostce

Zárukou kvality jsou už jména libretisty Jiřího Hubače a textaře Pavly Vrby, kteří své texty psali původně pro skladatele Karla Svobodu. K realizaci jejich muzikálu nikdy nedošlo, dědictví obou již zemřelých autorů se ale chopil zpěvák a skladatel Jiří Škorpík a spolu s dramaturgem Patrickem Fridrichovským a režisérem Radkem Balašem připravili muzikál pro nejširší publikum.

Není to míněno hanlivě, Škorpíkova hudba se drží středního popového proudu, ale její autor umí napsat chytlavý hit, dynamické taneční číslo i emotivní romantické scény. Je to „svobodovská“ a „draculovská“ hudba v tom nejlepším slova smyslu.

Pod gilotinu kráčející Marie Antoinetta je vděčná postava, nicméně libreto i inscenace vkusně i obratně vyhoví touze diváků zaplakat si nad osudem nešťastné (a jen jaksi okrajem i poživačně rozhazovačné) královny, včetně nutné lovestory s pohledným švédským vojákem Axelem von Fersen.

Zároveň nechá diváky nahlédnout do útrob revoluce se všemi jejími zjednodušujícími mechanismy. Tím – a slovníkem, v němž se objeví i repliky typu „Republiku si rozvracet nedáme!“ – výpravný historický muzikál zároveň připomene historii ne až tak dávnou.

Skvělé obsazení

Balašova inscenace má jako velké plus dobře vybrané obsazení, jemuž pěvecky i herecky dominuje Monika Absolonová, která působivě postihuje proměnu lehkomyslné aristokratky v hrdou, byť davem smýkanou a poplivanou ženu jdoucí pod gilotinu.

Po jejím boku stojí dva typově dobře odlišení muži. Zjevem i lyrickým tenorem romantický Peter Strenáčik jako Axel von Fersen a robustní navenek, leč vnitřně naivní i citlivý Ludvík XVI. Michala Novotného. Pěvecky je hlavní hvězdou suverénní tenor Davida Uličníka v roli veřejného žalobce Antoina Quentina Fouquiera-Tinvillea, na velké scéně se neztratí ani představitelé královských dětí – na zhlédnuté repríze Natálie Grossová a Jan Říha. A za ocenění rozhodně stojí temperamentní pěvecký, herecký i pohybový výkon company.

Marie Antoinetta je – i díky výpravným kostýmům Josefa Jelínka a působivým scénickým projekcím Petra Hlouška – podívaná, která nezklame. Je dobře, že nezůstala zavřená „v šuplíku“ jako nenaplněný odkaz obou tvůrců ani že nesklouzla k pouhé historické show.

Celkové hodnocení 70 % 

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků