Hlavní obsah

Liternetur@: Umění a příjemné věci života

Už pár týdnů mám fraj od všech domácích prací. Jak už jsem před půlrokem psal, dostal jsem za úkol zlikvidovat obrovskou papírovou pozůstalost, lépe řečeno obrovskou eL Dé eNku písmenek. Malou část, kterou jsem vyhodnotil jako vytěžitelnou, dopravil jsem do Prahy.

Liternetur@: Umění a příjemné věci života

Její rozdistribuování se ale vymyká mé dosavadní zkušenosti. Třeba jen časopisů co tu je: myslivecké, právní, vojenské, skautské, katolické, legionářské, ženské, zemědělské, úplně nepřátelské. Protože mě už pravděpodobně nikdy nic podobného nepotká, snažím se vše alespoň prohlédnout, očichat, zapamatovat si. Tak třeba v obrázkovém časopise pro mládež Úsvit (1929-1930) se mi v rubrice Dílna, kterou vedl "strejda Čundral", líbil plánek na past proti potkanům s nápisem: Smrt všem potkanům! Hubte všude potkany, kteří jsou největším škůdcem lidského majetka a zdraví! To teda byla krásná doba, vzdychám.

O deset let později už to tak krásné nebylo, ženský časopis Večery pod lampou měl v tiráži upozornění: Příspěvky a fotografie n e a r i j c ů nepřijímáme. Ani mě nezajímá, jak to byla redakce schopna poznat. V Mladém hlasateli 6/1940 (náklad 145 000 výtisků!) se ve čtenářské odpovědně na straně 82 setkali vedle sebe Drahomír Kolder (1925-1972; komunistický politik, který se podílel na přípravách sovětské intervence v roce 1968) a Emanuel Mandler (1932; historik, politik, komentátor, pro něhož ta samá intervence znamenala odchod do - jemně řečeno - politického ústraní). Podivuhodné! Vyjímatelný Slovníček světské hantýrky byl zase součástí dvou čísel Bezpečnostní služby (1937), například: mihám bárovnýho fába přelož mám veliký hlad; Kchéruješ činelit? přelož Umíš psát?

Protože jsme na stránkách Salonu, pak tedy jaký byl SALON, ilustrovaná revue MODA - SPOLEČNOST - UMĚNÍ A PŘÍJEMNÉ VĚCI ŽIVOTA? Už tenhle podtitul se mně hodně líbí - umění a příjemné věci života. To je pro nás sice mocná inspirace, ale umění si to od vizionářů poetismu namířilo na opačnou stranu a dodnes je mu milejší cool nežli funny. V pátém ročníku SALONU (1926) se psalo o fotografii, architektuře, filmu, o šachách a vyšlých knihách. Pavla Lindová-Guttfreundová řídila rubriku Moda a společnost (Zajímavé je letos i zapínání páskových střevíčků. Ani knoflík, ani přeska, nýbrž stiskátko, náš starý známý "patent" značka Koh-I-Noor.).   Nejvíce mě dostala zpráva o prvním pražském autosalonu v pravém křídle Průmyslového paláce: Návštěva byla po celý týden velmi četná. Páni prohlíželi si znalecky chassi, studovali motor, diferenciál, váčkovou hřídel i hydraulickou brzdu. Dámy věnovaly zcela svou pozornost karoseriím. Tak to v životě bývá. Muž je hybnou silou a žena vnější formou.

Nehledě na obsah všechny ty časopisy zachovávaly vysoký standard v typografickém zpracování. Tehdejší sazeč byl Pan Sazeč, na rozdíl od mnoha současných všeumělů. I laik se však může v síti poučit o typografii, z několika webů jsem vybral Typomil. com. K výkladovým kapitolám Úvod, Písmo, Sazba, Kompozice, Typografie na webu a Odkazy je křížově možno prohlížet i hesla v Relevantních odkazech. Pro nenasycené navíc píše autor (Martin Pecina) jakési typografické eseje pod názvem Typofilos.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků