Hlavní obsah
The Vaccines, Justin Hayward-Young vlevo. Foto: archív kapely

Justin Hayward-Young ze skupiny The Vaccines: Každé album znamená nový vrh kostkami

Na festivalu Rock for People v Hradci Králové vystoupí ve středu 5. července britská rocková skupina The Vaccines. Představí mimo jiné písně ze svého letošního alba Combat Sports. Se zpěvákem a kytaristou Justinem Hayward-Youngem jsme hovořili o nové desce i o tom, jak se skupina před dvěma lety vyrovnala s odchodem bubeníka Peta Robertsona.

The Vaccines, Justin Hayward-Young vlevo. Foto: archív kapely
Justin Hayward-Young ze skupiny The Vaccines: Každé album znamená nový vrh kostkami

Když jsme spolu hovořili před dvěma lety, zněl jste poměrně optimisticky, i když jste už tehdy musel vědět, že The Vaccines opouští bubeník. Jednalo se o první změnu v sestavě, tehdy po šestnácti letech fungování kapely.

Nic není černobílé. Věřím, že každý umělec, který zrovna tvoří něco nového, pociťuje optimismus, i když třeba neprožívá lehké období. Bez něj by vás nemělo co pohánět. Samozřejmě jsou tu vždy i úzkosti, nejistoty a problémy, ale optimismus jsem tehdy rozhodně pociťoval také. Na minulé album jsme pyšní.

Často o své práci mluvíte jako o horské dráze emocí. V jaké fázi jízdy se nyní nacházíte?

Opět se cítím optimisticky. Mám radost z nové desky a zároveň se bavíme o tom, že bychom už v létě chtěli pracovat na nových písních. Těším se na vše, co nás čeká. Dívám se do budoucnosti a tu jízdu si užívám.

Magazínu DIY jste řekl, že nesnášíte, když se o kapele říká, že znovu nalezla sama sebe. Co se tedy s The Vaccines aktuálně děje?

Ono asi ve skutečnosti přesně o tenhle případ jde. Jen skládáme nové písně. Píšeme příběhy o lásce a sexu a snažíme se, aby se nám samotným i lidem okolo zdály svěží. Je to ohraný příběh, kterým si prošlo už mnoho skupin.

Mít kapelu je úžasná výzva. Žijete tím, že se s několika dalšími kreativními lidmi, kteří jsou vám v mnoha ohledech podobní a v jiných se zase naprosto liší, snažíte něco vytvořit. Je nevyhnutelné, že z té horské dráhy bude dřív či později někdo chtít vystoupit nebo že bude mít těžké období. Když někdo odejde z kapely, je to vždycky těžké. Většinou opouští něco, o čem celý život snil, což samo o sobě hodně znamená.

S novými členy Timothym Lanhamem a Yoannem Intontim mám pocit, jako bychom měli novou kapelu. Jsme nyní všichni ještě vděčnější za to, co máme. Člověk si najednou uvědomí, jaké má štěstí a kolik legrace ho ještě čeká.

Měl jste tedy ve studiu při nahrávání desky Combat Sports pocit nových začátků?

Svým způsobem ano. Dva členové s námi nikdy předtím nenahrávali. Já mám ale tenhle pocit pokaždé. Vždy znovu cítím optimismus. Je to, jako když vrhnete kostkami, otevírá se vám celý svět nových možností. Když začínáte psát novou písničku, nikdy nevíte, jak skončí a pro koho bude co znamenat. Možnosti jsou nekonečné. A noví členové tento pocit jen umocnili.

Co pro vás to nové album znamená?

Je to pětatřicet minut mých myšlenek. Jsou na něm zachyceny okamžiky marnosti, ale zároveň je to svižné album, které mě nabíjí energií. Mám pocit, že jsme ho udělali správně. Nebylo snadné ho natočit, ale měl jsem během té práce pocit, že jdeme správným směrem. Bylo to tak od začátku ve studiu i později, když jsme poslouchali, co vzniklo.

V jednom rozhovoru jste tvrdili, že je album Combat Sports dospělejší. Znamená to, že vám vaše dřívější hudba přijde nedospělá?

S tímhle výrokem nesouhlasím. Dokonce si myslím, že to je něco, o co neusiluju. Tohle vůbec nechci. Myslím, že srdcem toho, kým jsou The Vaccines, je mládí. Naše nejsilnější poloha je, když se cítíme a zníme mladě. Dospělost a vyzrálost je přesný opak.

Prý vás k tomu ale nabádal váš producent Ross Orton. Říkal, že už nejste kluci, ale muži.

U pár písniček navrhl, abychom zpomalili. Nechtěl, abychom z toho vyšli jako přemotivovaná štěňata. Rád jsem ho poslechl. Nahrávce to nevzalo nadšení, jen nezní pošetile. I když pošetilost je také dobrá.

Jak jste spokojení s tím, jak zní nové písně naživo? U předchozího alba jste se s koncertním provedením prý trochu trápili, je to pravda?

Protože tak, jak deska vznikla ve studiu, ji bylo jen velmi obtížné představit naživo. Nikdy jsem z toho neměl dobrý pocit, vždy to bylo trochu zvláštní. Nová deska je v tomto směru opak. Hodně jsme písně zkoušeli a na koncertech zní skvěle. Je zábavné je hrát. Anglické turné jsme zahájili v den, kdy deska vyšla, a já měl pocit, že ty písničky hrajeme už roky.

Hodně vás prý při práci na nové desce ovlivnil Leonard Cohen. Jak?

Byl to neuvěřitelný hudebník a brilantní textař. Mám pocit, že jsem zapomněl na to, jak jsou slova důležitá. Jeden čas mě až příliš zajímaly melodie. Když Cohen zemřel, poslouchal jsem opět jeho písně a došlo mi, že slova jsou v mnoha případech důležitější, než jsem si myslel. Obrátil jsem svou pozornost směrem k nim.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků