Hlavní obsah
Vávra Petra Matouška a Maryša Terezy Juhaňákové si spolu rozumějí. Foto: Ivo Mičkal

Jiráskův Hronov: Jak si Vávra vzal místo Maryši Evu

Pokusů o přepisy klasických dramatických příběhů zná divadlo hodně. Z domácího kontextu připomeňme jen Erbenovu Kytici v semaforské verzi anebo rozkošnou Provdanou nevěstu Jindřicha Součka.

Vávra Petra Matouška a Maryša Terezy Juhaňákové si spolu rozumějí. Foto: Ivo Mičkal
Jiráskův Hronov: Jak si Vávra vzal místo Maryši Evu

Na 89. ročníku vrcholné přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov představilo Divadýlko na dlani z Mladé Boleslavi svou verzi Maryši bratří Mrštíků. Uvedlo ji pod názvem Vávra, aneb Všechno, co jste chtěli vědět o Maryše a báli jste se Mrštíků zeptat.

Nejedná se ale o pouhou parodii či persifláž, nýbrž o autorské rozvedení textu bratří Mrštíků, jen s jinými motivacemi a vyústěním. Do středu dění postavili mladoboleslavští divadelníci v čele s režisérem a hercem Petrem Matouškem nikoli Maryšu, ale Vávru.

Jak v rozhovoru na Divadelním Pikniku ve Volyni, odkud byla inscenace na Hronov nominována, Matoušek prozradil, vše vyšlo ze cvičení na Kurzu praktické režie, kde účastníci dostali za úkol obhájit některou postavu z Maryši, a on s kolegy si vybrali právě Vávru. A položili si otázku: Proč by Vávra musel být zloduchem, který utrápil první ženu a týrá i Maryšu? A nebylo ono to nakonec úplně jinak?

Na verzi Mladoboleslavských je cenné, že se připsané texty a změny důsledně opírají o motivace původního textu. Ať už jde o intrikánství Lízalky (a v inscenaci i její sestry Strouhalky), Lízalovu chamtivost, Vávrovu nerozhodnost a pokus o lidské sblížení s Maryšou a další, v textu doložitelné opěrné body. Ale ani připsané postavy Vávrovy milenky Evy Bučkové či obou bratří Mrštíků nepůsobí v textu cizorodě. Alois Mrštík je vesnickým učitelem a jeho bratr Vilém pobývá na letním bytě u Lízalů. A že se mu pěkná Maryša zalíbí, netřeba dodávat.

Petr Matoušek je autorem inscenace i představitelem Vávry.

Foto: Ivo Mičkal

První část sedmdesátiminutové inscenace staví nové motivace a vztahy, druhá umně navazuje na původní text, ve třetí pak dochází k rozuzlení, kdy Vávra neskončí u oltáře s Maryšou, ale se svou původní láskou Evou, zatímco Maryša odchází s Vilémem do Brna. Naprázdno nevyjde ani Francek, o něhož se postará ovdovělá Strouhalka. A i na to kafe nakonec dojde. Jen se jím nikdo neotráví.

Takto převyprávěné to celé zní poněkud šíleně, ale inscenace běží logicky a svižně, v šikovně odposlouchaném nářečí, s inteligentním a dobře prezentovaným situačním humorem. Mladoboleslavští jsou zkušení herci, kteří dokážou prodat nadsázku a pointu, ale nepodléhají ošidnému úskalí přehrávání. A tak jejich Maryšu, respektive Vávru, provázel smích i bouřlivý potlesk a nejspíš se právem zařadí k vrcholům letošního Jiráskova Hronova.

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků