Hlavní obsah

Ji.hlavu zahájí film o českých volbách a proruských trollech

Začíná festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Zahájení patří českému snímku Máme na víc, který sleduje zákulisí českých prezidentských voleb.

Ji.hlavu zahájí film o českých volbách a proruských trollech

Celkem festival nabízí 327 filmů a řadu diskusí po filmech a v rámci Inspiračního fóra. „Slavnostní zahájení proběhne ve slavnostní atmosféře v jemné návaznosti na letošní oslavy sta let Československé republiky,“ uvedl ředitel festivalu Marek Hovorka. Režiséry večera budou filmaři Vít Klusák a Marika Pecháčková, scénu navrhl architekt Jan Vlček, slavnostním večerem provedou režiséři Tereza Nvotová a Jan Foukal. Dvaadvacátá Ji.hlava zahájí tradičně v DKO, letos ovšem nově v tanečním sále.

Snímek Máme na víc považují pořadatelé za jeden z hlavních hitů. „Nejvíce mne překvapili takzvaní proruští trollové, kteří se kolem Michala Horáčka točili a přeli se s ním, kdekoliv se objevil a diskutoval. Nejdříve jsme si mysleli, že jsou to obyčejní občané s jiným názorem, než jsme je potkali ve volebním štábu Miloše Zemana. I to je jedna z překvapivých linek našeho filmu,“ uvedl jeden z režisérů Radim Procházka.

Pozoruhodný je i Waldheimův valčík režisérky Ruth Beckermannové, který sleduje „nacistickou“ aféru rakouského prezidenta a bývalého tajemníka OSN Kurta Waldheima. Německý režisér Wim Wenders se proslavil snímkem Nebe nad Berlínem a nyní uvede festival Ji.hlava jeho novinku Papež František: Muž svého slova (2018) o netypickém a neokázalém muži z Vatikánu. Jde o první film, na kterém osobně spolupracoval papež.

Papež František

Foto: Max Rossi, Reuters

„Není to film na zakázku. Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl, a tak jsem dělal přesně to. Chtěl jsem mu dát prostor,“ upozorňuje Wenders.

Zakarpatí nostalgické

Sekce Domov nabízí filmy zachycující Podkarpatskou Rus v letech 1919 až 1939, kdy byla součástí Československa. Tato fascinující, divoká a do značné míry stále exotická oblast Ukrajiny byla naším územím, čeští architekti a podnikatelé tam provedli řadu modernizačních projektů, ale Moskva se jí za války zmocnila. Tamní obyvatelé, kteří často rozumějí dobře česky, dodnes nostalgicky vzpomínají na zlaté časy „za Čechů“.

Půjde třeba o filmy Jiřího Weisse Píseň o Podkarpatské Rusi (1937) nebo Plickův snímek Jaro na Podkarpatské Rusi (1929).

Pohled do americké vyšší třídy za vlády Donalda Trumpa přinese film Jižanská kráska francouzského režiséra Nicolase Peduzziho. Film Mlčení těch druhých španělské režisérky Almudeny Carracedové je pak kronikou vytěsnění masové genocidy frankistického klerofašistického režimu ve Španělsku.

V porotě festivalu zasednou legenda polské kinematografie Krzysztof Zanussi,  kurátorka Brooklynského muzea v New Yorku Charlotta Kotíková, režisérka Marie Dvořáková nebo kurátorka pařížského Centre Pompidou Charlene Dinhutová.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků