Hlavní obsah

Ještěr Zdeňka Buriana byl předlohou pro japonskou Godzillu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pravěký ještěr výtvarníka Zdeňka Buriana byl s velkou pravděpodobností předlohou pro slavnou japonskou Godzillu, která se objevila v roce 1954 ve stejnojmenném filmu režiséra Iširó Hondy. Pravděpodobně to netušil ani sám Burian, od jehož narození ve středu uplyne 110 let, řekl badatel a sběratel Burianova díla Aleš Durčák, který vede Muzeum Zdeňka Buriana ve Štramberku na Novojičínsku.

Foto: Profimedia.cz

Socha Godzilly v Tokiu

Článek

„Dostal jsem se k tomu úplně náhodou před několika měsíci. Sledoval jsem dokument z natáčení slavného filmu. V jednom záběru se objevil výtvarník Teizo Tošimicu, který měl na stole při kreslení Godzilly rozloženou knihu s reprodukcí Zdeňka Buriana. To se objevilo i v dalším dokumentu. Je pravda, že filmový netvor je ještěrovi hodně podobný,” řekl Durčák. Podle něj byl filmařům inspirací ještěr Iguanodon bernissartensis. Jeho obrázek poprvé vyšel v Burianově knize Divy prasvěta vydané v roce 1942.

Durčák je přesvědčený o tom, že o této skutečnosti Burian sám nevěděl. „Pokud ano, určitě by to na veřejnost prosáklo. Někomu by se svěřil při návštěvě či v rozhovorech, které vedl. Do mého objevu ale o tom nikdo tušení neměl. A to se mnoho lidí z řad badatelů a sběratelů malířovou tvorbou zabývá hodně dlouho a detailně,” řekl.

Nyní s kolegy řeší další záhadu. Z jaké knihy filmový výtvarník čerpal. „Podle dokumentu jsme nenašli nic, o čem bychom věděli. Takovou knihu neznáme. Muselo jít o speciální vydání pro Japonsko,” uvedl Durčák. Burian je v Japonsku hodně populární. Jeho díla se v Tokio vystavovala deset let. „Byla to jeho vůbec nejdelší výstava. Japonce pravěk fascinoval a stále fascinuje,” dodal Durčák.

Pravěk objevil díky jeskyni

Informaci zveřejnil až dnes. Tedy v době, kdy se blíží výročí narození slavného umělce. Burian se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici na Novojičínsku. Prvních pět let života ale strávil v nedalekém Štramberku. Tam se zamiloval do jeskyně Šipka, kde prokazatelně žili pravěcí obyvatelé. Odtud pravděpodobně pochází i jeho vášeň pro pravěk. V roce 1992 ve městě vzniklo Muzeum Zdeňka Buriana, které Durčák vede.

„Slovo muzeum máme v názvu, ale jako muzeum se nechováme. Nemáme prostředky na nákup děl a vytváření sbírek. Organizujeme výstavy. Jednu až tři do roka. Spolupracujeme s institucemi i se soukromými sběrateli, kteří dnes vlastní velkou část díla,” řekl.

Foto: Warner Bros

Nové filmy

Muzeum ročně navštíví 10 000 lidí. Durčák se jim snaží Buriana představit i v jiném světle, než jak je všeobecně vnímaný. „Všichni jej mají za malíře pravěku. On byl ale i výborný portrétista i vášnivý etnograf. Národopis miloval. Portrétní tvorba ale moc známá není,” řekl.

Během svého uměleckého života vytvořil Burian 14 000 až 15 000 děl. Hodně jich ještě dnes není známých. „Byl štědrý a často dětem své výtvory rozdával. Stále se objevují nová díla,” doplnil Durčák.

K Burianovu jubileu muzeum připravilo dvě výstavy. Jedna začala v lednu a věnuje se jeho uměleckým vědeckým rekonstrukcím života v pravěku. Druhá, s názvem Básník štětce, se chystá na červenec. Durčák na ní představí několik děl, která se objevila až v posledních letech a dosud nebyla vystavena.

Reklama

Výběr článků

Načítám