Hlavní obsah
Jan Potměšil (vlevo) a Jakub Špalek vyprávějí divákům Erbenovu baladu Poklad. Foto: Michal Hladík

Jan Potměšil a Jakub Špalek: Kytice je úžasná životní i umělecká inspirace

O Erbenovu Kytici je v posledních letech zájem. Objevila se na jevištích v Hradci Králové, Brně i Praze, v příští sezóně ji nastuduje režijní duo Skutr pro pražské Národní divadlo. Nejnovější podobu jí dala dvojice Jakub Špalek a Jan Potměšil v Klubovně pražského Divadla v Celetné.

Jan Potměšil (vlevo) a Jakub Špalek vyprávějí divákům Erbenovu baladu Poklad. Foto: Michal Hladík
Jan Potměšil a Jakub Špalek: Kytice je úžasná životní i umělecká inspirace

Má tvar křehkého intimního vyprávění a hraní balad Kytice, Svatební košile, Dceřina kletba, Zlatý kolovrat a Poklad.

Proč jste si zvolili Erbenovu Kytici a jak jste dospěli k výběru básní?

Potměšil: Po zkušenostech s hraním v bytovém divadle a od loňského listopadu v Klubovně v Jindřišské ulici, kde máme diváky doslova na dotek, nás napadla Erbenova Kytice s krásnou češtinou. A do zkoušení jsme se rozhodli pustit netradiční cestou. Jen my dva – bez režiséra a výtvarníka.

Špalek: Erbena nemá smysl číst si potichu, ale je třeba říkat si ho nahlas. Stejně jako Shakespeara. Jedině tak doceníte nádheru Erbenova jazyka. A co se týče volby balad, zkoušení jsme si v kladném slova smyslu protápali. Vybrali jsme si určitou hmotu, tu jsme pak oklešťovali, měnili jsme pořadí balad a jejich definitivní výběr jsme stanovili až po veřejných zkouškách v prosinci loňského roku. S jistou nadsázkou lze říci, že máme materiál na Kytici II. Moc rádi bychom se v budoucnu pokusili o Vodníka a Záhořovo lože.

Scénickou podobou Kytice jste sáhli kamsi k pramenům divadla, které se zrodilo z vyprávění.

Potměšil: Cítíme v Kytici poselství příběhu, který se bude opakovat a z něhož si lze vzít ponaučení. Kytice je velká a do úžasného textu zpracovaná životní i umělecká inspirace.

V Erbenovi cítíte jeho drsnost, baladičnost, nepoetizujete ho a neuhlazujete.

Špalek: Včera mi došlo, že Zlatý kolovrat je vlastně Macbeth. A že když sestra-vražedkyně posílá svou matku, aby odnesla pacholeti Dorniččiny ruce a nohy za zlatý kolovrat, už ví, že přijde trest, ale nedbá na to. Je v ní stejná zpupnost jako v Macbethovi. Všechny Erbenovy balady jsou velmi drsné story, nic pro děti.

A to i přesto, že jste k jejich jevištní realizaci zvolili mimo jiné dětské hračky?

Potměšil: Chtěli jsme, aby každá byla inscenovaná odlišně, ale neměli jsme předem nic vymyšlené. Pro Svatební košile jsme našli otočné jeviště s dřevěnými panáčky z výtvarných potřeb, protože pohyb v kruhu nám přišel jako ideální obraz, pro Zlatý kolovrat a Kytici hračky.

Špalek: Ale všechno se to rodilo během zkoušení, které bylo intenzivní. A hračky? Na ty jsem přišel při přemýšlení o Zlatém kolovratu, kdy jsem vyzkoušel košťata, kbelíky a jiné věci. Až na poslední chvíli jsem v noci v dětském pokoji začal pracovat s hračkami. Postupně jsme našli formát, který nám vyhovuje. Nehrajeme přímo postavy, ale skrze panáčka můžeme o to víc prožít a zahrát naplno jejich emoce.

Pracujete se slovem, rytmem, světlem, stínem – a také s tmou. Proč právě s ní?

Špalek: Tma nám přišla velmi důležitá. Máme s ní spojený strach a vzbuzuje v divácích fantazii.

Co vám zkoušení Kytice dalo nového?

Potměšil: Mě osobně překvapilo, jak to bylo náročné. Za Kyticí je větší objem zkoušení než třeba v Othellovi. Pilovali jsme každý pohyb a slovo, aby význam byl co nejpřesnější a aby se udržela kontinuita příběhu. Bylo to nesmírně pracné, ale i okouzlující, když se to začalo dařit.

Špalek: Je to krok někam dál, do prostoru, se kterým nemáme dosud velkou zkušenost, k hledání jiných divadelních forem. I mě překvapila pracnost zkoušení.

A krásný byl i fakt, že jsme s Honzou strávili půl roku sami dva intenzivní prací, až jsme si začali říkat Bratři v triku.

Potměšil: Pro nás to znamenalo uvědomění si jemností partnerské spolupráce, tón, napětí, rytmus. To jsou věci, které jsme si užívali. Snad tenhle pocit dojde i k divákům.

Špalek: Erbenovu Kytici bych nedokázal dělat na jevišti Divadla v Celetné. Myslím, že potřebuje přímý kontakt a intimitu prostoru, který nabízí právě Klubovna. Mám pocit, že sem patří.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků