Hlavní obsah

Iva Janžurová: Úplně nejlepší role třeba ještě přijde

Právo, Věra Míšková

Cenu za nezapomenutelné role v českých komediích si v sobotu večer odvezla z Festivalu české filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu herečka Iva Janžurová. Bezprostředně po jejím převzetí poskytla Právu rozhovor.

Foto: NMHS

Iva Janžurová na Novoměstském hrnci smíchu.

Článek

Je některá z toho množství rolí, jejichž prostřednictvím léta rozdáváte smích, nezapomenutelná pro vás?

Samozřejmě je nesmírně těžké, nebo dokonce nemožné vybrat jednu, ale když jsem se před chvíli dívala v jejich sestřihu na „hádavou“ scénku ze Světáků mezi Jiřinami Jiráskovou, Bohdalovou, Šejbalovou a mnou, uvědomila jsem si, že to je něco, co mi z toho filmu úplně vypadlo. A byla jsem překvapená, jak je ta scénka roztomilá. Nedívám se totiž po letech na reprízy tak úplně soustředěně a pozorně, odbíhám přesně tak, jak to pan Horníček říkal o televizních divácích, že si jdou třeba udělat kafe a že to je špatné, že se má sedět a koukat od začátku do konce. Já jsem tenhle nesprávný divák, a tak se mi stane, že když film nevidím moc často, tak se pak divím. Ale to je zase hezké, že se znova a znova divím.

I dnes večer bylo zřejmé, že diváci milují nejen vaše filmové role, ale i slavné scénky, máte je i vy stejně ráda?

Nedávno jsem zrovna objevila jednu s Jiřinou Bohdalovou, kde ji nepustím ke slovu a vedu obrovský monolog. Jak jsem se na to dívala, říkala jsem si, no to jsem byla šikovná, jak jsem se to všechno naučila, na hlavu jsem se během té scénky postavila. A sama jsem se u toho ohromně bavila, což mi připadalo úžasné. Vím, že lidé mají nekonečně rádi Včera, dnes a zítra, a myslím, že takové scénky dnes v televizi hodně chybí. Proto budeme ještě dlouho lidi bavit my.

Je tedy některá z těch rolí vaší opravdu srdeční?

Srdeční role, to je opravdu těžké – třeba Drahé tety a já, to bylo jemné hraní, a mám ji dodnes ráda. A vzpomenu třeba na Penzión pro svobodné pány, který jsem léta ráda neměla a teď se na to dívám a nechápu, jak to, že se mi to nelíbilo. Je to pohyblivé i v mé hlavě a třeba na tu úplně nejlepší ještě pořád čekám.

Čekáte ji od mladých tvůrců?

To nevím, ale je pravda, že jednu z nových etap filmování jsem začala s Alicí Nellis, když byla ještě úplně mladinká. Pamatuji si, že ještě Výletu jsem nevěřila. Říkala jsem si, tam nechoď, to nebude dobré, ale udělala jsem v těch pochybnostech obrovskou chybu! Takže bych se nebála, i když je to vždycky sázka do loterie. Nesmím to brát tak, že novým filmem mohu poškodit to, co už mám za sebou. Ale myslím, že ze scénáře snad pochopím, jestli ho psal talentovaný člověk. Teď mám doma už asi rok scénář začínající režisérky, který se mi zdá moc hezký, tak uvidíme. Už jsem jí slíbila, že do toho půjdu.

Jedna z vašich nejnovějších rolí je ostatně v právě oceněném debutu Teorie tygra…

No, a tu jsem ještě neviděla. A přiznám, že jsem se nejdřív bránila: přece nemůžu hrát matku Elišce Balzerové! (věkem je dělí pouhých osm let, pozn. red.) Ale nakonec mi narazili šedivou paruku, a ta mi prý sluší, tak jsem to vzala.

Reklama

Výběr článků

Načítám