Článek
Britská herečka Imelda Stauntonová (9. 1. 1956, Londýn) se prosadila především v divadle. Dvakrát byla oceněna prestižní cenou Laurence Oliviera - v roce 1986 za ztvárnění dvou vedlejších rolí, v roce 1991 jako nejlepší muzikálová herečka. Na stejnou cenu byla pak nominována o pět let později.
Na plátně jí největší úspěch přinesl Leighův film Vera Drake - žena dvou tváří, kde ztvárnila potratářku. Snímek získal na benátském festivalu hlavní cenu Zlatého lva, přičemž cena Coppa Volpi za herecký výkon byla udělena právě Imeldě Stauntonové. Drama poté uspělo i na Newyorském filmovém festivalu.
V devadesátých letech se Stauntonová začala objevovat ve filmech. Významný režisér Kenneth Branagh ji obsadil do Petrových přátel (1992) a do zfilmované Shakespearovy hry Mnoho povyku pro nic (1993). Punc shakespearovské herečky jí získalo účinkování ve Večeru tříkrálovém (1996) v Maddenově historickém filmu Zamilovaný Shakespeare o mládí slavného dramatika.
Vedle vážných rolí, jakou bylo i účinkování ve zfilmovaném románu Jane Austenové Rozum a cit (1995), však propůjčila svůj hlas i animovanému Parkovu Slepičímu úletu.