Hlavní obsah
Zpěvák a hudebník Rudolf Antonín Dvorský Foto: Jovan Dezort, ČTK

Ikona meziválečného filmu a pódia R. A. Dvorský v knize

Když se řekne R. A. Dvorský, každý si vybaví elegantního, štíhlého, vždy dokonale oblečeného a upraveného muže s knírkem a sugestivním úsměvem. Bez něho a jeho kapely se neobešel takřka žádný film z válečných let.

Zpěvák a hudebník Rudolf Antonín Dvorský Foto: Jovan Dezort, ČTK
Ikona meziválečného filmu a pódia R. A. Dvorský v knize

Kdo by se chtěl o idolu paní a dívek dozvědět víc, nechť sáhne po útlé knize nazvané prostě R. A. Dvorský (Statutární město Ústí nad Labem, 2020, 88 stran, 220 Kč), která vyšla loni v sérii Acta phonographica II. Jejím autorem je novinář a spisovatel Jan Müller.

Kabaretiér, klavírista, zpěvák, aranžér, skladatel, dirigent a v neposlední řadě hudební nakladatel, který se velkou měrou zasloužil o rozvoj naší populární hudby, se narodil jako Rudolf Jan Antonín 24. března 1899 a své umělecké jméno si zvolil podle svého rodiště ve Dvoře Králové nad Labem.

Byli to právě královédvorští ochotníci, kteří upozornili na jeho talent Eduarda Basse a ten mu zprostředkoval hudební začátky v kabaretu Červená sedma. Poté, co v Praze začal hrát v různých hudebních seskupeních, byl už jen krůček k založení první kapely vystupující ve Varieté Parisien, seznámení s Jaroslavem Ježkem, první spolupráci s gramofonovými firmami a Československým rozhlasem.

Ve dvacátých a třicátých letech už byli Dvorského Melody Makers a Melody Boys velmi populární a Dvorskému se otevřela i cesta do ciziny. A především k filmu. Kniha uvádí soupis třiačtyřiceti filmů, v nichž Dvorský nebo jeho hudebníci v letech 1930–42 prokazatelně vystupovali. Bylo jich ale zřejmě víc, sám Dvorský ve svých vzpomínkách mluví o sedmdesáti. Stejně obsáhlá je jeho diskografie, v knížce rovněž zmapovaná.

Bude dělat muziku

Hvězda R. A. Dvorského zářila i ve válečných letech. Müller cituje vzpomínku muzikanta Kamila Běhounka, který se Dvorského ptal v dramatickém období roku 1939, co budou dělat. A Dvorského odpověď zněla: „Co bychom dělali, Kamile? Muziku! Za války budou lidé potřebovat rozptýlení a útěchu. Ježek je pryč a vy a Traxler pro mne budete psát pěkné písničky.“

A psali pro něho i Karel Vacek, Jaromír Vejvoda, Václav Pokorný, Jaroslav Moravec, Jan Rychlík, Leopold Korbař a další. Na pódiu s ním zpívali Inka Zemánková, Sestry Allanovy, Zdena Vincíková, Arnošt Kavka i tenorista Národního divadla Oldřich Kovář. A také Adina Mandlová, s níž prožil krátký milostný románek.

Po roce 1945 se zhoršily Dvorského zdravotní problémy, které ho donutily ukončit aktivní kariéru a nadále se věnovat jen nakladatelské činnosti. Těžce ho v roce 1947 poznamenala i smrt jediného syna Miroslava, který po něm zdědil nejen hudební nadání, ale i plicní chorobu.

V knize je popsán i Dvorského nezdařený pokus o útěk z poúnorového Československa, pozdější zatčení, věznění, po dvou letech propuštění a poslední pokus o návrat na pódium i ke komponování, které ukončila až jeho smrt v srpnu 1966. Knížka je psaná čtivým stylem, se spoustou citací a hlavně kvalitních fotografií dokládajících Dvorského hudební i filmovou kariéru.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků