Článek
Pokud si odmyslíte konkrétní zvuk nahrávek, nejsou písničky One Night Bandu moc vzdáleny popovějším kytarovým skupinám z 60. let. Chytlavé refrény a uhlazená, krátká kytarová sóla by mohla zabodovat u středoproudého publika.
Pokud si odmyslíte konkrétní zvuk nahrávek, nejsou písničky One Night Bandu moc vzdáleny popovějším kytarovým skupinám z 60. let. Chytlavé refrény a uhlazená, krátká kytarová sóla by mohla zabodovat u středoproudého publika.
Pokud si odmyslíte konkrétní zvuk nahrávek, nejsou písničky One Night Bandu moc vzdáleny popovějším kytarovým skupinám z 60. let. Chytlavé refrény a uhlazená, krátká kytarová sóla by mohla zabodovat u středoproudého publika. Chvílemi znějí jako Žbirka, chvílemi jako Chinaski, samozřejmě až na texty v angličtině. Zpěv působí mile, ale také poněkud unyle a v tom se skrývá jisté nebezpečí monotónnosti, zvláště když kytary znějí pořád tak neškodně a celé je to takové „hodňoučké“.
Pokud si odmyslíte konkrétní zvuk nahrávek, nejsou písničky One Night Bandu moc vzdáleny popovějším kytarovým skupinám z 60. let. Chytlavé refrény a uhlazená, krátká kytarová sóla by mohla zabodovat u středoproudého publika. Chvílemi znějí jako Žbirka, chvílemi jako Chinaski, samozřejmě až na texty v angličtině. Zpěv působí mile, ale také poněkud unyle a v tom se skrývá jisté nebezpečí monotónnosti, zvláště když kytary znějí pořád tak neškodně a celé je to takové „hodňoučké“.
Podobných kytarovek najdete na trhu stovky a není je třeba nějak přeceňovat, nicméně One Night Band pochytil aspoň trochu pověstné beatlesácké zpěvnosti, takže v českých malorybníčkových poměrech se nemá za co stydět.
One Night Band: Bells In My Head, Universal 2007
One Night Band: Bells In My Head, Universal 2007
One Night Band: Bells In My Head, Universal 2007