Článek
Kdo vás přivedl na nápad, použít ho jako nosný materiál?
Nejprve jsem používal bavlněný papír z papírny ve Velkých Losinách. Byl zajímavý, ale při vyvolávání fotografií musíte materiál dlouho prát ve vodě, což mu neprospívalo. Odborníci v papírnách mi asi před dvěma lety dali tip na pevnější japonský papír Washi. Na internetu se mi podařilo zkontaktovat několik dodavatelů, kteří mi poslali vzorky. S materiálem jsem byl spokojen a nakonec mě napadlo jet do Japonska, abych se tam výrobu naučil podle klasické receptury.
Bylo to proto, že nechat si papír posílat by bylo nákladné?
Spíš mě zaujala výroba jako taková. Dokonce bych řekl, že mě to chytlo stejně intenzivně jako předtím fotografování. Papír Washi je takový Rolls Royce mezi papíry. Ovšem není jednoduché se ho naučit správně udělat. Nejdřív se mi poštěstilo jet do čínské provincie Anhui do tamních papíren. Tam mě sice provedli provozem, ale způsob výroby mi neřekli.
Ještě před několika lety bylo dokonce zakázané tato místa navštěvovat. Z Číny jsem díky jednomu známému mohl jet do Japonska, kde mi recept poskytli. Důležitá je především výchozí surovina, kterou je lýko z keře morušovníku. Dává papíru pevnost a trvanlivost.
V čem tkví výhoda tohoto druhu papíru pro fotografii?
Sám ten papír je umělecké dílo, a vy mu přidáváte další estetickou nadstavbu, kterou je fotografický obraz. Dokonce mě nově objevený materiál donutil trochu pozměnit styl fotografování. Začal jsem také mnohem intenzivněji využívat tiskařských technik.
Chci dělat především dekorační obrazy do interiérů a s fotografem Yarem Kupčom bych rád využil metody heliogravury.
Je japonský papír vhodný pro všechny typy fotografie?
Dá se říci, že ho lze použít na jakékoli fotografické téma. Výhodou totiž je, že ho můžete zpracovat několika metodami. Musíte však zvolit vhodný způsob reprodukce. A také je třeba vědět, jakého efektu chcete docílit. Do papíru se při technologickém procesu vsakují určité vrstvy a jeho struktura podléhá různým deformacím. Díky tomu můžete výborně vytvořit plastický dojem u celého obrazu.
Kromě portrétů fotíte i ženské akty. Jak si modelky vybíráte?
Vždycky podle toho, jak na mě působí. Nejprve se s ní musím sejít, protože chci zjistit, jestli umí pracovat s tělem tak, jak bych chtěl já. Někdy se snažím modelku i unavit, aby ztratila sebereflexi a byla přirozená. U každého člověka je to však individuální.
Při focení aktů musíte zůstat nad věcí a nenechat se rozptylovat erotičností modelu. Odvádí vás totiž od původního záměru. Mám už za ta léta vytipovaný okruh lidí, se kterými mohu spolupracovat a vím, že výsledek bude dobrý.
Vraťme se zpět k papíru. Budete s ním dále pracovat, nebo chcete experimentovat i s jinými materiály?
Vždy, když dojdu k nějakému materiálu, tak u něj chvíli zůstávám a snažím se z něj vytěžit všechny možnosti pro výtvarné použití. Do budoucna proto chci hledat co nejlepší metody, kterými dostanu svou fotografii do dalších dimenzí
Nehrozí nebezpečí, že se fotografii vzdálíte natolik, že už budete vytvářet spíše klasické obrazy?
Víte, tohle mi až tak nevadí. Často se totiž setkávám s názory, že to nejsou fotografie, ale malované obrazy. Dokonce mě odborníci mnohdy ani nezařazují mezi fotografy, ale mezi výtvarníky. Když totiž posunete hranici tvorby, lidé si s tím většinou nevědí rady.