Článek
„Stejně jako jinde, i nám připravil covid řadu problémů. Flashdance jsme se švýcarskými kolegy začali připravovat konkurzy už v roce 2019 s tím, že už tehdy začal předprodej lístků na představení s premiérou v roce 2020. Ovšem jak to dopadlo, víme všichni. Diváci ale zjevně věřili, že se nakonec představní dočkají, a tak lístky nevraceli. A i letošní vyprodaný počet repríz svědčí o oblíbenosti této speciální letní scény, kde máme tu čest podílet se na tvorbě představení už řadu let,“ řekl Právu režisér muzikálu Stanislav Moša.
Na scénu k jezeru Walensee, kde každoročně jen pro tuto příležitost vyrůstá majestátní amfiteátr přijíždějí diváci nejen domácí, ale i z Německa, Rakouska či Lichtenštejnska, kteří to do kantonu St. Gallen nemají dál než sto kilometrů. Většina z nich přijíždí na představení vlaky a dříve se kvůli jízdnímu řádu bral zřetel na začátek a konec představení. „Obliba zde hraných kusů je však už taková, že se podřizují nikoli pořadatelé, ale musí se přizpůsobovat diváci. I tentokrát byl aplaus takový, že si museli počkat na další spoj,“ popsal Stanislav Moša.
Počasí je nelítostné
I když bylo letošní premiérové počasí více než příznivé, a přestože je hlediště zastřešeno, stejně jako v letech minulých bylo potřeba při navrhování a výrobě scény a kostýmů mít na paměti náročné klimatické podmínky, neboť otevřená letní scéna je přece jen postavena uprostřed přírody u úpatí dvoutisícových hor a počasí dokáže být opravdu nelítostné. Herci i kulisy jsou tak mnohdy vystaveni, silnému větru a vytrvalému dešti, a tak mají nezřídka hlavní představitelé pod divadelními kostýmy i tenké neopreny.
Spolu s režisérem Mošou se na tvorbě představení a jeho specifických zvláštnostech podíleli i další brněnští tvůrci. Petr Hloušek s Jaroslavem Milfajtem jsou autory scény, jež letos se svými patnácti metry zaznamenala rekord jako vůbec nejvyšší scéna, která zde byla v osmnáctileté historii postavena, a přitom současně poskytovala nerušený výhled na malebnou kulisu jezera a pohoří Churfirsten. Kostýmy pro inscenaci navrhla Andrea Kučerová, za režií světel, jejichž odrazy jsou při závěru vidět až na hladině jezera, stojí David Kachlíř, vytvoření hudebního aranžmá a současně hry na klávesy se ujal Tomáš Küfhaber a choreografie je dílem Igora Barberiće.
Monumentální vrcholy, údolí s kouzelným jezera a k tomu originální pomáhají dotvářet jedinečnou atmosféru představeních s brněnskou stopu, ze kterými se do švýcarského Walendstadtu jezdí už řadu let.