Divadlo 2018. Ve znamení historických osmiček

A to napříč žánry, od činohry přes loutky, pohybové divadlo až po muzikály, jako byly Osmyčky Městského divadla Brno. Operní domy si znovu objevily Smetanovu Libuši, příležitost k novému pohledu na Smetanovo „národní tableau“ ale zúročili jen v Brně.

Není divu, vždyť tamní opera se v posledních letech dramaturgicky i inscenačně drží na horních příčkách pomyslného domácího žebříčku, na čemž se letos podílel opět i dobře připravený mezinárodní festival Janáček Brno.

Vysokou úroveň si udržuje i ostravská opera, což ostatně na brněnském festivalu dokázala inspirativní inscenací Janáčkova Osudu. A na vlastním festivalu soudobé tvorby NODO (Nové dny opery Ostrava) bodovala nastudováním Hábovy šestinotónové opery Přijď království Tvé, na jejíž inscenaci si dosud nikdo netroufl.

Opera pražského Národního divadla zaujala hned na začátku roku kvalitní inscenací Brittenovy opery Billy Budd, za ocenění stojí i opera Sternenhoch Ivana Achera, který si skvěle porozuměl s bizarností Klímova románu. Ale zajímavé operní počiny se odehrávaly i v Plzni či Liberci.

Postihnout na pár řádcích rozmanitost současného divadla, jak ji předvedl i právě končící rok, je úkol nesplnitelný, natolik širokou škálu výrazových prostředků divadlo nabízí. Od klasické činohry, akcentující především herecké umění, jakou lze vidět v řadě divadel po celé republice, přes pohybové a taneční projekty, novocirkusová představení až po imerzivní divadlo, v nímž diváci musí poskládat svůj zážitek vlastní iniciativou.

Do výčtu pěti zážitků patří i herecky dokonalé Vyrozumění ostravské Komorní scény Aréna, hravá Kytice Divadla v pražské Celetné, ADHD pražského Cirku La Putyka, Klatova inscenace Něco za něco v pražském Divadle pod Palmovkou či Vitka brněnského Divadla Husa na provázku.

A ještě jedna událost stojí za připomenutí. Bouřlivá reakce na inscenaci režiséra Olivera Frljiče Naše násilí a vaše násilí na brněnském festivalu Divadelní svět v květnu ukázala, že tato společnost ještě zdaleka není zralá na přijetí kontroverzní inscenace, a zaměnila ji za hysterickou diskusi a mocenské zásahy ohrožující svobodu divadla a umění obecně.