Článek
Hlasování se zúčastnilo 106 kritiků, publicistů a osobností, kteří své tipy rozdělili mezi 65 inscenačních projektů. Třetí až páté místo obsadily inscenace Velvet Havel (Divadlo Na Zábradlí Praha), Hamlet (Švandovo divadlo Praha) a O beránkovi, který spadl z nebe (Naivní divadlo Liberec).
„Žádná z inscenací se výrazně neprosadila, ta vítězná získala méně než deset bodů. Více než polovina (37) je z Prahy, osm vzniklo v Brně a pět v Ostravě. Hlasy dostala divadla ve Zlíně, Uherském Hradišti, Hradci Králové, Liberci, Olomouci či Kladně, byť kromě Naivního divadla Liberec a Slováckého divadla Uherské Hradiště šlo vždy o maximálně dva či spíše jeden hlas. Vypovídá to i o stále výraznějším vstupu progresivních divadelníků do regionálních divadel a mimo centra,“ komentoval výsledky redaktor Divadelních novin Vladimír Hulec.
Boduje Divadlo Na Zábradlí
Podle něj podruhé za sebou nezvítězila pražská inscenace, minule to byla Ruská zavařenina Komorní scény Aréna z Ostravy. „V Praze však výrazně boduje současný tým Divadla Na Zábradlí, který měl v anketě pět inscenací. Nestane-li se něco nepředvídaného, je jen otázkou času, kdy se některá z Mikuláškových inscenací ,utrhne‘, tak jako kdysi práce Petra Lébla. Výraznou stopu už několik let v anketě zanechává mladší režisérská generace. Vedle Jana Mikuláška především Daniel Špinar, Martin Františák, Jiří Havelka, Jan Frič, Anna Petrželková či Jiří Adámek,“ dodal.
Výrazný byl naopak ústup stálých účastníků ankety v minulých letech, tedy Vladimíra Morávka, Davida Drábka, Jana Antonína Pitínského a Jana Nebeského. „Zajímavý je i ústup pražských inscenací z předních příček ankety. Ten je ale dán historicky nevídanou šíří pražského divadelního provozu a čím dál větším zaměřením mnoha pražských scén a souborů na konkrétní, někdy velmi specifické divácké skupiny,“ vysvětlil Hulec.
Jako přívržence nezávislé a taneční scény ho mrzí menší zastoupení těchto souborů. Jeden hudebně-vizuálně-performanční projekt však v anketě uspěl: Pustina Miroslava Bambuška, která skončila šestá. „Pro něj, a snad i pro Pavla Zajíčka je to potvrzení, že jejich vyhraněná estetika může mít a má silný divácký a kritický ohlas. Je úspěchem jejich dlouholetého neústupného směřování k syrovému, industriálnímu, autentickému umění vytvářenému a interpretovanému s absolutním nasazením,“ dodal Hulec.
Kdyby se anketa respondentů zeptala na divadelní události loňského roku, bezpochyby by uspěly projekt Jatka 78 v holešovické tržnici, obsazení divadlem Vily Štvanice, vznik Venuše ve Švehlovce, klubu Pilot, akce Café v lese, site-specific projekty festivalu 4+4 dny, skupina Spitfire Company či další oživování nedivadelních míst.