Hlavní obsah

Detektor na ČT zkoumá manipulovatelnost diváků

Právo, Alex Švamberk

Nový pořad České televize Detektor, který vysílá jednička v úterý večer od 22.15, svědčí o tom, že se Česká televize pokouší přilákat diváky za každou cenu. V tomto případě za cenu, že kvůli zajímavě znějícím spekulacím zcela opomíjí základní fakta.

Foto: Česká televize, Právo

Detektor se nestydí porušovat základní profesní zásady tvorby podobných pořadů, kde se pracuje s hypotézami – tedy nastudovat si veškeré podklady a přizvat oponenty.

Článek

Podle televize má Detektor, který pro ČT připravuje producent Petr Vachler a jeho Vachler Art Company, přibližovat „nejvýznamnější a také nejzáhadnější otázky ze světa vědy, umění a společenského života, které jsou dodnes zahaleny řadou tajemství“.

Za mnohoslibnými slovy se sice skrývají především otřepaná témata jako možné návštěvy mimozemšťanů v minulosti lidstva a jejich vliv na vývoj člověka, ale jen samotnou volbu témat nelze samozřejmě považovat za chybu. Vždyť i CNN se minulý týden věnovala otázce mimozemských civilizací jako jednomu z významných fenoménů 20. století.

UFO sestřelilo Tunguzský meteorit

Problémem je přístup, který ČT zvolila, protože nejde o seriózní diskusi o nesporně zajímavém fenoménu a ne zcela osvětlených událostech. Divák dokonce může pořad jen stěží zařadit a musí se ptát: je opravdu myšlen vážně, nebo na Kavčích horách přišli s novým druhem sžíravé satiry na „záhadology“?

Už první díl nazvaný Tunguzský meteorit a Pán blesků, odvysílaný 8. 1., ukázal, že televize poskytla prostor jen těm nejfantasmagoričtějším nápadům. Hned v úvodu zaznělo, že meteorit nedopadl na zemský povrch, protože ho v poslední chvíli sestřelila kosmická loď mimozemšťanů, což přizvaný odborník považoval za nejpravděpodobnější variantu(!).

Po zbytek doby se pak rozvíjela ještě absurdnější teorie, zda nemohl tuto katastrofu způsobit Nikola Tesla (1856–1943) při svých experimentech se silnými elektromagnetickými poli, bez ohledu na to, že se jim věnoval o pár desítek let později. Zazněly i další perly – a oponent žádný, přitom by se jistě našlo dost ochotných lidí postavit se takové bludařině.

Hitlera vzrušoval pohled na mrtvoly

Naposled odvysílaný třetí díl Longinovo kopí a Adolf Hitler byl sice zpracován o něco odpovědněji, ale to nic nemění na skutečnosti, že bez hlubšího smyslu spojil historický osud Longinova kopí, které zasáhlo Ježíše Krista, s nejobskurnějšími vývody vyplývajícími z Hitlerovy fascinace ariosofií a vazbami na společnost Thule.

Ta rozhodně pomáhala formovat Hilterův antisemitismus, jenže to nebylo pro tvůrce pořadu tak zajímavé jako spekulace, že Hitler byl nekrofil, jehož v první světové válce vzrušoval pohled na rozkládající se mrtvoly, a používal halucinogenní drogu peyotl extrahovanou z mexických kaktusů.

Hlavní bylo prezentovat Hitlera jako šelmu ze Zjevení svatého Jana a ještě se přiživit na antiamerikanismu, když bylo podotknuto, že kopí je nyní určitě uloženo v Pentagonu, protože originál vrácený do Vídně vypadá jinak. Svědčit pro to má angažovanost USA v řadě sporných válek(!).

Úroveň zatím tří odvysílaných dílů se lišila, protože tvůrčí týmy se střídaly. Hana Malaníková v druhém dílu nazvaném Záhada ztraceného rukopisu zvolila méně dryáčnický přístup než Jan Stehlík a Petr Vachler ve zmíněných dvou. Právě o to více ale možná vynikla plytkost a banalita jejího pořadu věnovaného „českému Dänikenovi“, spisovateli Ludvíku Součkovi (1926–1978). Nepodařilo se jí objevit nic nového, jen zopakovala známá fakta, že rukopis Tušení světla, který měl završit záhadologickou trilogii, se ztratil po odevzdání do nakladatelství Albatros.

Moderátor pořadu Detektor Hynek Chmelař.foto: Právo/Česká televize

A tak se pořad „musel přifouknout“ o připomenutí Součkovy kariéry armádního zubaře, když působil těsně po korejské válce v Dozorčí komisi neutrálních států, jejímž úkolem bylo dohlížet na plnění mírové dohody. Znovu se objevila stará spekulace, že Souček mohl být zapleten do lékařských pokusů na amerických vězních v Koreji, a opět byla jako doklad použita Součkova povídka o Desetiokém ze sbírky Bratři černé planety, který v Tibetu dělal z lidí sněžné muže. Váha takového argumentu je ale velmi malá: povídka se totiž objevila v komiksové podobě v dětském časopisu Ohníček, což samo o sobě dostatečně svědčí o tom, komu byla určena.

Povrchní seriál šitý horkou jehlou

Mnohem vážnější chyby se však autorka dopustila, když zcela opomenula, že spekulace o podílu československých armádních lékařů na údajném mučení amerických vězňů v Koreji a o jejich následném převozu do Prahy, které v současně době šíří na svém blogger Ross Hedvíček, byla už vyvrácena.

S tímto tvrzením přišel na sklonku šedesátých let po své emigraci do USA československý generál Jan Šejna (1927–1997). Po pádu totalitní vlády v Československu v roce 1989 požádala americká velvyslankyně Shirley Temple Blacková o prošetření celého případu.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který rozhodně nelze podezřívat z nadržování předchozímu režimu, vyvrátil všechna Šejnova obvinění jako nepodložená.

Autoři „součkovského“ dílu se však o výsledky šetření nezajímali. Takto zpracované téma rozhodně nepatří do veřejnoprávního média, které se zaštiťuje pojmy služba nebo vyváženost.

Detektor se nestydí porušovat základní profesní zásady tvorby podobných pořadů, kde se pracuje s hypotézami – tedy nastudovat si veškeré podklady a přizvat oponenty. Nepochopitelný je další krok – jak to, že tak povrchní seriál, zjevně ušitý horkou jehlou, ČT vůbec schválila do vysílání?

Reklama

Výběr článků

Načítám