Hlavní obsah
Rozloučení s Kamilou Moučkovou Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Desítky lidí se dodatečně rozloučily s Kamilou Moučkovou

Desítky lidí se ve středu rozloučily s někdejší televizní a rozhlasovou hlasatelkou Kamilou Moučkovou, která ve věku 92 let zemřela přesně před rokem, v kostele U Salvátora na pražském Starém Městě. Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků.

Rozloučení s Kamilou Moučkovou Foto: Michal Krumphanzl, ČTK
Desítky lidí se dodatečně rozloučily s Kamilou Moučkovou

Poslední rozloučení se konalo až rok poté, co hlasatelka zemřela, kvůli pandemii covidu-19 a koronavirovým restrikcím, uvedla Česká televize s odkazem na rodinu Moučkové.

Sama Moučková při rozloučení, které podle pozůstalých nemělo být smuteční, ale radostnou oslavou života, promluvila ze záznamu. Poděkovala všem, kdo se přišli naposledy rozloučit, a promluvila ke svým dětem. „Moc nebrečte. Měla jsem krásný, dlouhý a zajímavý život, takže to není žádná tragédie. (...) Zapalte svíčku a nalijte čtyři sklenice vína. A připijte si se mnou na život,“ vyzvala dcery Kateřinu a Barboru a syna Ondřeje.

Moučková v televizi působila už v začátcích veřejného televizního vysílání v Československu. „Od roku 1952 jsem hlásila v rozhlase, ale televize mě jako nové médium zajímala,“ uvedla před několika lety. Do televize nastoupila v roce 1956 a stala se první televizní zprávařkou v Evropě. Do té doby tento post zastávali jen muži.

V srpnu 1968 v televizním vysílání informovala o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Říkala jsem si, co si to dovolují, ti šmejdi, překročit hranice jiného výsostného státu, to je něco tak strašného,“ vzpomínala později. Ze studia byla poté vyvedena se samopalem sovětského vojáka v zádech.

Po upálení Jana Palacha v lednu 1969 podporovala studentské protesty. Kvůli tomu musela z televize odejít a následně dostala zákaz vystupování v médiích. Dvě desítky let myla podlahy či lepila pytlíky, ale odvaha ji neopustila. Jako jedna z prvních například podepsala Chartu 77. V roce 2013 dostala cenu Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Ve stejném roce jí také prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků