Hlavní obsah

Brutalita v umění vede k lepšímu pochopení jeho smyslu

Právo, Jan Šída

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V pražském Centru současného umění Dox probíhá do 16. září mezinárodní přehlídka Art-Brut-All. Název je hříčkou, protože je v něm jednak zakletý název proslulého metalového festivalu Brutal Assault a zároveň odkazuje ke stylu art brut, což je umění outsiderů či lidí žijících mimo hlavní proud.

Foto: Jan Šída, Právo

Busty Marka Škubala připomínají antické mramorové skulptury (Yo – landi z cyklu Nefertiti now).

Článek

Jde tak trochu o protimluv, jelikož extrémní formy metalu jsou už součástí mainstreamu. Ty tam jsou doby, kdy blackmetalové kapely hrály pro spiklenecké duše v temnotě podzemních klubů a death metal představoval menšinový žánr vstřebávaný jen těmi nejotrlejšími posluchači. Vždyť švédská melody-deathmetalová kapela In Flames vystupovala letos na festivalu Rock for People, který je považovaný za akci pro většinové posluchače.

Výstava si z metalové estetiky bere mnoho inspirativního. Mezi vystavujícími je mimo jiné i grafik a člen blackmetalové kapely Masterֹ’s Hammer František Štorm. Jeho lavírovaná perokresba Blažený okamžik ukazuje obří zelenou příšeru připomínající přerostlou kobylku, která dlouhými pařáty vycucává mozek očními důlky sedícím lidem. Za jejich zády se šklebí masky přízraku smrti. Motiv tak trochu evokuje cyberpsychedelický design kanadské metalové formace Voivod.

Velmi silně působí busty z patinovaného acrystalu Marka Škubala. Bělostná hmota připomíná carrarský mramor, ze kterého tesali své klenoty renesanční či barokní mistři. Tváře Škubalových soch jsou však na hony vzdáleny hrdým a klidným obličejům. Spíše se člověku při pohledu na ně vybaví smrtelně nebezpeční démoni, jako byla antická Medusa. Ty artefakty působí skoro jako hrozba, ne jako pastva pro oči a duši.

V posledním velkém sále se tyčí velký krucifix s ukřižovaným spasitelem od Pauliny Skavové. A hned vedle trůní Lebka od Petra Lysáčka. Kranium zdobí na čele, tvářích a temeni barevné skleněné šperky. Podobně vypadají exhumované ostatky panovníků. Kříž a lebka jsou ty nejzprofanovanější symboly heavymetalové estetiky, ale stále fungují.

Stejně jako díla s výrazným erotickým podtextem. Barbora Maštrlová vytvořila z bronzu triádu The Dicktators, jež v sobě nese jemnou slovní hříčku. Tři masivní vibrátory s hlavami Hitlera, Stalina a Maa spojují v sobě touhu po moci politické a sexuální.

Tato výstava rozhodně není pro slabé povahy. Je provokativní, nebere na nic ohledy a může působit v mnoha ohledech vskutku brutálně. Ovšem na druhou stranu má v sobě na dřeň oholenou upřímnost vyjádření.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám