Hlavní obsah

Baskytarista Napalm Death Shane Embury: Někdy se vám riff prostě objeví v hlavě

Právo, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na dvacátém ročníku festivalu extrémních podob metalu Brutal Assault, který se uskuteční od středy do soboty v pevnosti Josefov v Jaroměři, vystoupí v pátek legendární britská grindcorová skupina Napalm Death. Na její začátky vzpomínal baskytarista Shane Embury.

Foto: ČTK

Shane Embury ze skupiny Napalm Death.

Článek

Co vás tak zaujalo na stylu Napalm Death, kteří hráli extrémně krátké a rychlé skladby, že jste se k nim po vydání debutu Scum v roce 1987 připojil?

S kluky jsem se potkal v březnu 1986 a hodně jsme se spřátelili. Líbil se mi jejich rychlý styl proložený pomalými mezihrami v duchu Celtic Frost. Pro mě to byla zajímavá a inspirující kombinace. S pár dalšími lidmi jsem jim pomáhal po světě šířit na páskách první stranu alba Scum ještě před tím, než byla nahraná druhá strana. Chtěl jsem se ke kapele připojit, abych se na natáčení podílel, ale přidal jsem se k ní až poté, co Scum vyšel.

Proč kapela záhy po vydání druhého alba From Enslaved To Obliteration na EP Mentally Murdered změnila styl?

Při prodeji kazet jsme se setkali s různými formami extrémní hudby, které jsme poslouchali. Písně se prodloužily, protože jsme byli zřejmě více ovlivněni death metalem. V tu dobu to bylo přirozené, všichni jsme to tak cítili.

Máte pocit, že mají Napalm Death blízko k death metalu?

Máme silnou vazbu na death metal, ale také na mnoho dalších hudebních žánrů.

Vnímáte také napojení na punk a hardcore, o nichž mluvívá váš zpěvák Barney Greenway?

Kapela začala v roce 1981 jako punková, takže má přirozeně hodně vazeb. Ale jak už jsem zmiňoval, během let přibyly vlivy z dalších stylů. Pořád se však snažíme udržet kapelu spojenou s tím, z čeho vzešla, což byla punková scéna.

Jak se vám daří po tolika letech udržovat duch kapely?

To je pro mě těžká otázka, protože jsem, jaký jsem. V srdci mám pořád vášeň pro to, co dělám, takže to tam je, pod kotlem pořád hoří oheň. Těžko se to popisuje slovy, protože je to přirozené jako dýchat.

Jak se vám pracovalo na letošním albu Apex Predator – Easy Meat?

Loni jsme během turné ve volných dnech nahrávali písně. Mám to tak radši, protože máme čas hned reflektovat to, co děláme. V mnoha ohledech je to spontánnější a písně působí svobodněji. Pokusili jsme se do některých promítnout více z okolního prostředí, takže nezní stejně. Doufám, že jsme uspěli.

Odkud jste brali inspiraci pro nové písně?

Přesně nevím. Riffy a slova na mě útočí odevšad, a jak plyne čas, ztrácejí se v mlhách, jak do sebe zapadly. Někdy se vám jednoduchý riff prostě objeví v hlavě. Texty shromáždil Barney během cest. A co se týká titulu alba Apex Predator – Easy Meat (Vrcholový predátor, snadná kořist – pozn. aut.), opět jsou na něm určitá témata, jimž se chtěl věnovat ve světě, kde kontinuální spotřeba na cestě k předpokládanému pokroku jde na úkor druhých.

Reklama

Výběr článků

Načítám