Hlavní obsah

Balet Národního divadla uvedl netradiční oslavu Mozartova výročí

Balet pražského Národního divadla uvedl netradiční premiéru k letošním oslavám 250. výročí Mozartova narození. Z titulů geniálního Mistra se jistě nelehko vybíralo uměleckému šéfovi baletního souboru Petru Zuskovi.

Balet Národního divadla uvedl netradiční oslavu Mozartova výročí

Vhod mu jistě přišla nabídka švýcarského skladatele Richarda Rentsche, který odvážně zasáhl do partitury Mozartova Requiem a dopsal zcela nové části skladby, kterou po Mozartově smrti dokomponoval jeho žák F.X. Süssmayer. Nejde o soupeření s Mozartem, ale spíše o jinou dimenzi, která z jeho hudby vychází, posléze jde Rentsch vlastní cestou a v závěru se do Mozarta opět vrací.

Zuska měl před sebou úžasný úkol překlenout starou i novou kompozici.V jeho choreograficky velmi náročném slovníku jsou patrné silné dramatické prvky, přestože se jedná spíše o abstraktní vizi, o nekonkrétní dramatické situace. Ve sborových scénách i v sólových partech se Zuska tentokrát projevuje jako kompozičně zkušený a zralý choreograf, který využívá technické vybavenosti sólistů. Klíčové taneční scény interpretují čtyři páry sólistů, v první polovině skladby ztotožněné s pěveckými sóly (Dana Burešová, Yvona Škvárová, Pavel Černoch a Luděk Vele).

Hlavní roli má ovšem Mozart. Malý Wolfgang (Matyáš Hrdý) přichází s tatínkem do místnosti s klavírem. Prudce nasvícená diagonála na scéně se stává osou abstraktního příběhu. Vidíme dospělého Amadea (Alexandr Katsapov) i Mozarta v interpretaci Kláry Jelínkové. Mozart - žena, múza a smrt se stále prolínají v setkáních s oběma předchozími a klavírem, symbolem hudby. "Roztrojení osobnosti" tak skýtá možnosti k dramaticky silným obrazům, uchopení minulosti, přítomnosti i budoucnosti nejen Mozartovy hudby, ale i metaforického obrazu naší existence.

První část večera tvoří skvost choreografické tvorby Jiřího Kyliána Petite Mort, který Kylián vytvořil k Mozartovu výročí v roce 1991 v souvislosti s tzv. "černo-bílým obdobím" své baletní tvorby. Šest mužů téměř nahých a šest fleretů v úvodu skladby znázorňují výzvu, moc a mužství. Nahá zbraň a nahé tělo evokují potřebu ovládat a dobývat.

Šest černých dámských korzetů - krinolín a šest žen naopak znázorňují cudnost v historizujícím nádechu. Vzápětí však odvážně a zcela osvobozeně Kylián v šesti duetech na nádherné motivy z Mozartových klavírních koncertů rozvádí emocionálně i eroticky dokonalá partnerská klání. Petite Mort znamená ve francouzštině orgasmus. Nejedná se však pouze o příměr hlubokého citového vyvrcholení, mimozemského doteku, ale o znovunaslouchání nesmrtelné Mozartově geniální hudbě.

Mozart? Mozart!

Petite Mort / Requiem

Choreografie: Jiří Kylián / Petr Zuska, dirigent Oliver Dohnányi, balet a orchestr Národního divadla, Pražský komorní sbor, klavírní sólo Marián Lapšanský

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků