Článek
Hovořili jsme spolu před sedmi lety, dva roky po vašem vítězství v soutěži Australia’s Got Talent. Co vše se od té doby ve vašem životě změnilo?
To mi bylo přibližně devatenáct let. A i když se tak pořád občas cítím, mezi devatenácti a dvaceti šesti lety toho člověk stihne hodně. Dospěl jsem a myslím, že se to odráží i na mé hudbě. Doufám, že jsem se jako autor i kytarista posunul. Když jsem byl mladý, všechno jsem hrál rychle, nyní je má hudba plynulejší. Měl jsem možnost dost cestovat, což obohatilo můj život. Snad to rovněž obohatilo i mou hudbu.
Všude jste uváděn jako úžasný kytarista. Nemrzí vás, že jsou tím trochu zastíněny vaše pěvecké a skladatelské kvality?
Nad tím, jak mě lidé vnímají, nemám kontrolu. Můžu ovlivnit jen to, jak svou hudbu prezentuji. A myslím, že mým největším talentem je hra na kytaru. Ať už se jako zpěvák či vypravěč příběhů vyvinu jakkoli, kytara bude nejspíš vždy mým poznávacím znamením. Jsem na to pyšný.
Minule jste mi řekl, že váš nejoblíbenější kytarista je Tommy Emmanuel, kterého jsme mohli několikrát slyšet i v České republice. Oba jste z Austrálie. Vyvinul se nějak váš profesní a osobní vztah?
Pořád je mým nejoblíbenějším kytaristou. Kromě toho, že je velmi inspirativní muzikant, je to i člověk s obrovským množstvím pozitivní energie. Je moc hodný a štědrý. Velmi ho respektuji. Jeho hudba je úžasná. Poprvé jsem ho slyšel hrát, když mi bylo jedenáct, a změnilo mi to život. Do Ameriky, kde nyní žiju, jsem poprvé přijel na turné s ním. Od té doby jsem s ním hrál na mnoha místech v Evropě i Americe. Stal se mým přítelem a učitelem.
Kam do Ameriky jste se přestěhoval?
V Nashvillu bydlím už asi sedm let. Je to pro hudbu skvělé místo. Žije tam asi milión lidí a hudba je největším průmyslem. Je tam množství muzikantů a lidí, jejichž práce se hudby aspoň částečně dotýká. Žít v takové komunitě mě baví. Koncentrace talentu je tam opravdu vysoká. A kolem města je hezké okolí.
Jeden z vašich snů je hrát s kytaristou Jeffem Beckem. Už se vám splnil?
Ještě ne. Už jsem měl to štěstí, že jsem potkal jeho ženu a část kapely, ale s ním jsem se stále nepotkal. Třeba se mi to ještě splní.
Nyní pracujete na svém čtvrtém studiovém albu, že ano?
Dokončuji první fázi. Vzniklo několik nových písní, ze kterých mám velkou radost. Moc si užívám jejich nahrávání a přípravy před tím, než je představím publiku. Doufám, že se mi podaří letos album dokončit a příští rok vydat. Letos jsem se hodně věnoval skládání a napsal jsem přes osmdesát písní, bylo tedy z čeho vybírat. Poprvé si celé album produkuji sám.
V roce 2010 jste měl odehráno více než tisíc koncertů. Kolik je to nyní?
Dost přes dva tisíce.
Jaké byly největší?
Obrovský byl koncert na festivalu Bonaroo. A letos jsem byl jako předskokan na turné s Kennym Rogersem, což je jeden z nejprodávanějších amerických umělců, obrovská hvězda country.
Co vám dělá ve volných chvílích radost?
Miluju knihy. Čtu opravdu hodně a baví mě, že se z nich člověk může dost naučit. Když si sednu a čtu si o historii nebo jiných věcech, které mě zajímají, jsem nejspokojenější.
Nedávno jsem přečetl Annu Kareninu od Tolstého a byl jsem nadšený, stejně tak mě potěšila kniha Hrozny hněvu od Steinbecka. Mám rád i filozofické knihy.
A hodně mě baví biografie. Nedávno jsem četl například životopis Elona Muska.