Hlavní obsah
Kenny Neal Foto: archiv festivalu Blues Alive

Americký Bluesman Kenny Neal: Přál jsem si chránit a zachovat žánr

Kytarista, zpěvák a skladatel Kenny Neal bude hvězdou letošního ročníku festivalu Blues Alive. Muzikant z Louisiany, jenž za své poslední album Bloodline obdržel prestižní Blues Music Award, v Šumperku vystoupí v sobotu 16. listopadu.

Kenny Neal Foto: archiv festivalu Blues Alive
Americký Bluesman Kenny Neal: Přál jsem si chránit a zachovat žánr

Co jste si na blues zamiloval natolik, že jste mu zasvětil svůj život?

Můj otec Raful Neal se mnou a s mými devíti mladšími sourozenci od dětství blues hrál, vyrostl jsem na něm. Všichni v rodině jsou muzikanti, máme to v krvi. Pamatuji si, že když jsem začal hrát na kytaru, byla tahle hudba všude kolem mě. Táta každý týden koncertoval, poslouchali jsme, jak zkouší s kapelou.

V celém domě jsme měli kytary a další nástroje. Otec pro nás byl tím nejlepším učitelem už jen tím, že jsme ho mohli sledovat a přirozeně následovat. Později jsem měl pocit, že blues trochu upadá a že hrozí jeho vyhynutí, tak jsem se rozhodl, že chci trochu pomoc. Přál jsem si ho chránit a zachovat. A to dělám, oddal jsem se blues a sdílím ho s lidmi.

V otcově kapele jste začal hrát ve třinácti letech, vzpomínáte si na své první veřejné vystoupení?

Protože jsem byl moc malý, postavil mě otec na bar. Když jsme skončili, všichni byli okouzleni mým talentem i roztomilostí a dávali mi peníze. Třeba dolar nebo dva. Když jsem přišel domů, byl jsem nadšený, protože mi došlo, že si mohu doopravdy vydělat tím, co mě baví. Řekl jsem si, že budu pokračovat.

Později jste začal hrát v kapele Buddyho Guye. Jak jste se do ní dostal?

Buddy Guy byl dřív, kolem roku 1957, kytaristou v kapele mého otce. Když se přestěhoval do Chicaga, táta za něj najal jeho bratra.

Jakmile jsem povyrostl a Buddy zrovna potřeboval baskytaristu, poslal pro mě.

Kenny Neal

Foto: archiv festivalu Blues Alive

Opustil jste domov a přestěhoval se za ním. Jaká to pro vás byla doba?

Hořkosladká. Byl jsem ze stěhování nervózní. Do té chvíle jsem vůbec nikde nebyl. Zároveň jsem byl nadšený, protože jsem věděl, že mi ta zkušenost změní život. Dostal jsem se do velkého města a učil se o tom, jak funguje byznys.

Na jihu jsme jezdili do malých klubů. Přišli jsme tam a řekli, že jsme muzikanti a rádi bychom tam o víkendu zahráli. A oni nás přijali a řekli, že budeme hrát třeba v pátek. V Chicagu se člověk musel naučit se prodat a připravit turné. V té době jsem také začal psát vlastní písně.

Album Bloodline získalo ocenění Blues Music Award a vy jste byl jmenován bluesovým umělcem roku, což se v letošním roce opakovalo. Co je pro vás ohledně té desky nejdůležitější?

Deska Bloodline se stane důležitou součástí mé historie. Je o mé rodině. Budoucí generace se k ní budou moci vracet a koukat třeba na svého praprapradědečka. Na albu je zaznamenána historie naší rodiny. Jednu píseň se mnou napsala dcera a na desce zpívají a hrají moji sourozenci, neteře, synovci i vnoučata. Zapojili se všichni. K písni Bloodline vzniklo video, na němž všichni sedí kolem stolu, jedí a zpívají. To byl pro mě velmi vzácný okamžik.

Na co se v blízké budoucnosti těšíte?

Na všechny koncerty, samozřejmě i do České republiky, protože mám svou práci rád. A těším se i na své další album. Bude zase úplně jiné.

Nic moc vám zatím neprozradím, jen že už jsem domluvený se vskutku legendárními muzikanty, kteří na něm budou hostovat. Budou mezi nimi například Bobby Rush, Willie Clayton a Trudy Lynn.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků