Článek
Albrecht si zvolil pro zaplněné Rudolfinum (i s asistencí německé televize) tři skladatele - Dvořáka, Martinů a Brucknera. Nejlépe Albrechtovi vyšla úvodní skladba, předehra ke Dvořákově opeře Vanda, efektní číslo mnohem bližší dirigentovu naturelu než Martinů a jeho Kouzelné noci.
Ve třech písních pro soprán a orchestr nástroje dost překrývaly sólistku Livii Ághovou a českému překladu čínské poezie nebylo příliš rozumět. Brucknerovu Symfonii č.6 A dur podal s důrazem na předimenzovanost zvukových kontrastů a s velkým patosem.
Albrechtův návrat k ČF nezklamal, přinesl slušné podání Dvořáka, diskutabilnějšího Martinů a pouze průměrného Brucknera, což je však ve srovnání s excelentními výkony současného šéfa orchestru Zdeňka Mácala trochu málo.