Jak důležité jsou pro vás koncerty?

Velmi, protože mi umožňují, abych se stal naplno zvířetem, zatímco ve studiu je všechno závislé na kontrole a koncentraci. Jakmile však vstoupím na pódium, všechno je spontánní a nepředvídatelné.

Improvizujete na koncertech?

Vlastně ano, a to mě na nich baví. Nerad moc zkouším, zejména s lidmi, s nimiž nyní pracuji. Kdybychom moc zkoušeli, ztratila by naše hudba život. Když přijdu na pódium, cítím se, jako když jsem někde poprvé, což mi vyhovuje. Výsledek sice není vždycky nutně dobrý, ale občas překvapíte i sám sebe, a to je na tom zajímavé.

Takovýto přístup ovšem vyžaduje, abyste k sobě měl určitý typ muzikantů. Jak jste vybíral spoluhráče pro I Am X?

Hledal jsem je všude, i na ulicích. Zajímaly mě osobnosti a dobří performeři, nepátral jsem po skvělých hudebnících, protože mě na pódiu nezajímá dokonalost, jde mi o to, aby vystoupení bylo živé. Nakonec jsem kapelu sestavil z přátel, příbuzných a podivínů.

Proč jste se rozhodl založit skupinu I Am X?

Pravděpodobně z egoismu. Byl jsem frustrován podobou Sneaker Pimps, i když s kapelou dál pokračuji. Je však mnoho dalších věcí, které potřebuji ukázat.

Jak se vám daří pracovat na dvou projektech? Nepřipravuje vás to o energii?

Vyžaduje to hodně energie, ale já jsem na to zvyklý. S prací pro více projektů mám zkušenosti, protože už jsem dlouho i producent. Vedle hraní se Sneaker Pimps jsem produkoval jiné kapely a naučil jsem se to vyvážit. Navíc v době vzniku I Am X nebyli Sneaker Pimps moc aktivní, takže jsem se mohl na sólový projekt soustředit.

Projekt má elektronický nádech. Co vás tedy zajímá na kytarách?

Kytara je stále blízká mému srdci, protože to byl první nástroj, na který jsem hrál. Ale lidé by se měli probrat a používat ji jiným způsobem. Od zrození rocku každý experimentuje s kytarou, přesto si nemyslím, že by byly objeveny všechny její možnosti. I v rocku ji lidé stále používají jako tradiční nástroj, podobným způsobem jako v popu.

Pro mě je zajímavé používat ji nově, uplatnit ji třeba jako rytmický základ místo bicích. Kdyby lidé více experimentovali s možnostmi kytary, tak by možná nepoužívali tolik smyček. Jenže jsou líní používat tradiční nástroje, protože každý má počítač. Na něm může dělat všechno, co chce, velmi rychle a bez dlouhého hledání dostane něco neobvyklého.

Vadí vám počítače?

Ne, taky je používám, je snadné s nimi experimentovat, ale já nedělám pop. V komerčních žánrech slyšíte stále stejné zvuky bicích, protože jejich představitelé jsou líní hledat.

Co vás inspiruje?

Rozhodně ne muzikanti. Ale zapůsobil na mě třeba režisér Andrej Tarkovskij. I když jeho vize jsou docela depresivní, inspirují mě svou spiritualitou i hloubkou znalostí. 

Chris Corner (1974) založil svůj sólový projekt v roce 2003 a pod hlavičkou I Am X zatím vydal dvě electroclashové desky Kiss And Swallow a letošní The Alternative. Soubor se prosadil, i když ho nepodporovala žádná z velkých firem.