"Prvotní začátek kapely byl bicí automat," vzpomíná Michal Ditrich. "S Bouramou Badjim, který u toho tehdy na konci osmdesátých let byl, jsme strávili dlouhé hodiny tím, že jsme se africké rytmy, které si pamatoval z rodného Senegalu, pokoušeli přetavit do toho automatu. Přidali jsme ještě šlapák a rozjeli na tom improvizaci."

S hudebním příklonem k dubu a reggae přibyl živý bubeník, ovšem v osmadevadesátém roce se v rámci zvukových modernizací v kapele zase stavělo na bicím automatu. Technologie už byla daleko dokonalejší, než když začínali. "My ten automat vzali především proto, že měl na koncertech pořád stejný zvuk, zatímco zvuk živých bicích byl pokaždé jiný a opravdu dobrý tak dvakrát do roka," pokračuje Ditrich. "Najednou jsme se ocitli mezi tanečními kapelami, které tehdy frčely. Nebyl to cíl, prostě nás tak brali."

Ditrich cítí na koncertech Hypnotixu dvě energie. S první přicházejí diváci a s druhou kapela, která by měla jejich roztříštěné energie opanovat. "Vyžaduje to soustředění a nutnost muzikanta ze sebe něco vydolovat i v případě, že třeba neměl nejlepší den. Velice pečlivě proto připravujeme sled písniček. Záleží na tom, aby se jejich nálady střídaly. Když se to povede, je to vynikající. Moment, kdy energie kapely a diváků splynou, se snadno pozná," říká Dittrich.

Hypnotix se ve čtvrtek představí na Sázavafestu, zítra na Bezdězu a pozítří na festivalu Čtverec v Dolní Poustevně. Slovenským divákům zahraje 18. srpna na Hodokvasu v Piešťanech a o den později vystoupí v Rožnově pod Radhoštěm. Sestavu tvoří zpěvák a hráč na africké bubny Ego L. Din, perkusionistka Milada Ditrichová, klávesista Přemek Urban, kytarista Vladimír Keicher a baskytarista Michal Ditrich.