Před dvěma lety převzal Fischl v Praze spolu s Josefem Škvoreckým Seifertovu cenu za celoživotní dílo. Cena se uděluje od roku 1986 z iniciativy Charty 77.

"Seifert byl mým učitelem, mám na něj desítky vzpomínek," řekl tehdy Fischl Právu, "a Charta 77 pro mě byla organizací, která pro demokracii v zemi udělala víc než kdokoli jiný," dodal.

Ve Fischlově životě se zrcadlil osud evropských Židů ve 20. století. O osudech Židů a svém vztahu k Bohu také často přemítal ve své prozaické tvorbě.

Fischl se narodil v roce 1912 v Hradci Králové, studoval na Univerzitě Karlově a pracoval v sionistickém hnutí. V roce 1939 se v Londýně poprvé setkal s Janem Masarykem, který ho přivedl na diplomatickou dráhu. Fischl se stal Masarykovým prvním tajemníkem a setrval i v poválečném sboru ministerstva zahraničí až do Masarykovy záhadné smrti.

Po uchopení moci komunisty odešel v říjnu 1949 do Izraele, kde pokračoval v diplomatické kariéře. Kromě mnoha jiných diplomatických misí byl i prvním izraelským velvyslancem v Rakousku po navázání plných diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1960. Do Československa se poprvé vrátil po více než 40 letech v roce 1990.

Teprve poté se ve své vlasti dočkal řady ocenění. V roce 2005 byl vyznamenán cenou Gratias agit, kterou udílí ministerstvo zahraničí za šíření dobrého jména České republiky. Osobně si ji už ale nemohl přijet převzít ze zdravotních důvodů.

Fischl debutoval v roce 1933 básnickou sbírkou Jaro, poté publikoval další knihy básní a napsal známé Hovory s Janem Masarykem, které poprvé vyšly v Tel Avivu v roce 1952. Také řada dalších jeho děl, knih pro děti i románů, vycházela pak výhradně v exilu. K nejznámějším patří Dvorní šašci a Jeruzalémské povídky.