Hlavní obsah

Z Taboriho holocaustu člověka mrazí

Novinky, Jiří P. Kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

ÚSTÍ NAD LABEM

Spolupráce Pražského komorního divadla a ústeckého Činoherního studia přinesla zjevení: pronikavou, a kritikou zatím velmi opomenutou inscenaci Kanibalů Georga Taboriho. V překladu Josefa Balvína nastudoval hru téměř devadesátiletého doyena židovské problematiky v literatuře a divadle Jan Nebeský.

Článek

Tabori měl štěstí, že českou premiéru jeho Kanibalů realizoval tým, kterému je dramatikův pohled na osud Židů ve dvacátém století velice blízký. Autorův pohled zejména na problematiku holocaustu je originální, svérázný, nekonvenční. To jsou také vlastnosti, které zdobí spojené síly ústeckých a pražských divadelníků.

Osudové ironie divného století

George Tabori v osudovém proplutí minulým stoletím, jehož je dítkem i pamětí, ztratil za války v Osvětimi takřka celou rodinu. Maďarský Žid, britský občan píšící anglicky, je přesně v ironii ´divného století´ považován za jednoho z nevýznamnějších současných německých dramatiků. Jeho tvorba je hořce groteskní, plná absurdních vztahů, překvapivých zvratů. Dehonestovaná lidskost v ní žaluje a řve nám i budoucím všechno hoře z rozumu.

Nebeský pozoruhodným způsobem odkryl Taboriho paradoxy. Bez sentimentu, dokonce s humorem a lehkostí, s ironickou nadsázkou zaznamenává a tlumočí velké lidské tragédie lidí ponížených do podkategorie dobytka. Jeho pohled je nesentimentální, dokázal v duchu Taboriho rozlišit i rozvrstvení uvnitř nacisty deptané komunity.

Závažné téma pražského a ústeckého divadla je věnováno nejenom "Corneliovi Taborimu, skromnému jedlíkovi, který zahynul v Osvětimi", jak určil autor. Mrazí nás. 

Tanec smrti a Kouzelná flétna

V Nebeského inscenaci Kanibalů jsou autorovy nuance absurdních vztahů v absurdním prostředí věrně zachovány. Scénograf Jan Štěpánek s kostymérkou Janou Prekovou evokují židovstvo čtyřicátých let, koncentrované do vyhlazovacího lágru. Jednou z nejexponovanějších scén je pak paradoxně selankovitý výstup esesáka Schrekingera (Jiří Štrébl) s židovským vězněm - v šalebné citaci Mozartovy Kouzelné flétny.

Po libereckém Garderobiérovi, v němž hraje Sira, si do jiného divadelního prostředí ze Zlaté kapličky znovu odskočil Alois Švehlík. Jeho Strýček je velkým hereckým opusem. V rolích ´kanibalů´ dotvářejí styl inscenace exponovaně Jaroslav A. Haidler (přeživší Heltai), Karel Dobrý (student medicíny Klaub), Matúš Bukovčan (přeživší Hirschler), Roman Zach (Cikán), Dan Dittrich (Špekoun), Martin Finger (kuchař Weiss) a Richard Fiala (Ramaseder).

Pražské komorní divadlo/Činoherní studio Ústí nad Labem - George Tabori: Kanibalové, přeložil Josef Balvín, režie Jan Nebeský, dramaturgie Kateřina Šavlíková, scéna Jan Štěpánek, kostýmy Jana Preková.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám