Článek
"Lotyšská literatura je nám velmi blízká, protože v osudech tohoto národa najdeme hodně paralel naší historie," řekl Právu Pavel Štoll, znalec lotyšské literatury a překladatel, který se spolupodílel na mnoha z akcí věnovaných hlavnímu hostu letošní veletržní přehlídky. "Odlišná je pro nás naprosto originálním viděním světa, které vychází z dávné folklórní tradice, ze situace země mnohem menší než je ta naše, a národa, který musí bojovat o své přežití.
Necelý jeden a půl miliónů Lotyšů v zemi mající 2,6 miliónu obyvatel řeší spolu s Rusy a dalšími národnostmi v globálním světě otázky vlastní identity, jazyka a své budoucnosti mnohem naléhavěji než my. Nemáme takové vlastenecké cítění a vztah k jazyku jako oni," dodal.
Kundera z Rigy
"Sice vím, že nejmodernější dopravní prostředky jsou tanky, ale já přiletěl z Moskvy letadlem," měl říct lotyšský prozaik Alberts Bels (1938) v srpnu 1968 na setkání spisovatelů v Rize. Muž, o němž se mluví jako o lotyšském Kunderovi a jemuž v účasti v Praze na poslední chvíli zabránila nemoc. Nebylo potom divu, že jeho už napsaná próza Nespavost byla vydána zcenzurovaná až v roce 1987 a celá vyšla až v roce 2003.
V překladu Lenky Matouškové ji nedávno česky vydalo Nakladatelství Lubora Kasala. "Kdyby vyšla v roce 1968, byla by to bomba," řekl na veletrhu Kasal. "Je to postižení sovětské reality, jejíž rysy jsme zažívali také. Text je natolik silný, že i po čtyřiceti letech děj nevyčichl a jsme schopni ho ocenit," dodal.
Paralely z doby křižáckých výprav do Lotyška, nacistické okupace i sovětské éry podle něj dokáží zaujmout i dnes. Nespavost je jedna z pěti lotyšských knih vydaných česky v poslední době. K veletrhu ještě vyšla antologie lotyšské prózy Krajinou samoty, antologie poezie nazvaná 15x Lotyšsko, Česko-lotyšský slovník Sandry Nikulcevy i publikace k výstavě Pět staletí česko-lotyšských literárních vztahů.
Ceny a anticeny
Veletrh byl místem předání mnoha cen. Bulharská překladatelka Margarita Kjurčievová obdržela od Obce spisovatelů prestižní cenu Premia Bohemica za převedení více než 60 českých knižních titulů od Františka Hrubína, Karla Čapka, Ladislava Klímy, Ivana Vyskočila či Ivana Binara. Za celoživotní dílo literatury faktu si odnesl cenu Miroslava Ivanova Antonín Benčík, další ceny získali mj. Jindřich Marek za knihu Barikáda z kaštanů, Karel Sklenář za Bohy, hroby, učitele či Miloslav Moulis a Roman Cílek za knihu Zapomeňte, že jste byli lidmi.
Pečlivě sledovanou anticenu Obce překladatelů Skřipec, udělovanou překladatelům a nakladatelům, kteří se obzvláště hrubým způsobem prohřešili proti překladatelské etice, získala kniha filozofa a publicisty Nikolaje Berďajeva a překladatelky Markéty Válkové z nakladatelství Refugium Velehrad-Roma. Skřipeček za nekvalitní nebeletristický překlad pak kniha Tajný život Stalina B. S. Ilizarova z nakladatelství Fontána s překladem Anděly Kramlové.
Nejvíce cen Akademie sci-fi přinesl nakladatelství Laser-books Martin Šust a antologie Trochu divné kusy - dostal cenu za nejlepší antologii, nejlepšího editora a za počin roku. Nakladatelství se radovalo i z ocenění za knihu roku a za nejlepší sci-fi, která jim přineslo vydání Ílionu od Dana Simmonse.
Cenu za nejlepší fantasy si odneslo nakladatelství Leonardo za Boží bojovníky od polského autora Andrzeje Sapkowského. Publikace společnosti vynesla i ocenění za nejlepší neangloamerický překlad.
Nejlepší původní českou nebo slovenskou knihou se letos stal Černokněžník 2 a 3 od slovenského autora Juraje Červenáka. Cenu za dlouholetou práci pro obor sci-fi si odnesl publicista Ivan Adamovič, který se tak stal zřejmě nejmladším držitelem této ceny. Svět knihy patří každý rok také setkáním čtenářů a autorů na besedách a autogramiádách. Nové knihy letos představili a podepisovali spisovatelé Robert Fulghum, Miloš Urban či Michal Viewegh, nebo Václav Havel či Miloš Zeman.