První otázka na tiskové konferenci po projekci filmu PANIC JE NANIC zněla nějak jako "Co odpovíte těm, kteří budou váš film srovnávat se SNOWBOARĎÁKY a RAFŤÁKY?" Následovala odpověď v tom smyslu, že "Je tu vnější podobnost, ale náš film je opravdovější, více ze života, skoro dokument."

To je lež. PANIC JE NANIC je bolestně zjevná snaha zcela přesně zkopírovat schéma SNOWBOARĎÁKŮ a ušetřit přitom čas a peníze - takže místo snowboardingu se hrdinové ráchají v rybníce a místo zasněžených hor se většina filmu odehrává v malé české vesnici (s rybníkem). Opět jde o snahu kluků zasouložit si, ale tentokrát (inovace!) uvidíme místo dvou kluků a tří holek tři kluky a čtyři holky (včetně Šárky Vaňkové).

Hned první scéna filmu: Před okénkem McDonalds drive-in čeká muž v autě, když tu náhle přijedou tři hlavní hrdinové na kolech a předběhnou ho ve frontě. Muž jim začne celkem logicky (a nijak sprostě) spílat, načež na něj tři hrdinové začnou vesele povykovat věci jako "To chce klídek!", "Nějakej divnej né?" nebo "Máš nějaký problémy?" a objednají se cheeseburgery. Takže se tvůrcům filmu hned během prvních sekud podařilo vysvětlit mi, že jeho hlavní hrdinové jsou nesympatičtí frackové, jaké bych rád viděl mrtvé. Nejsem už dávno puberťák, ale tihle týpci mi nebyli sympatičtí ani když mi bylo 15 nebo 20 let - protože mě kopali do ledvin a brali mi kapesné.

Ze SNOWBOARĎÁKŮ jsem nijak příliš nadšený nebyl, ale ve srovnání s PANIC JE NANIC jsou charaktery jejich hrdinů prokresleny naprosto úžasně a jejich chování je vrcholem realističnosti. A holky jsou v nich hezčí. Ale zpět k ději.

Scenáristé potřebovali nějak dostat kluky z města na vesnici a udělali to zbytečně komplikovaným způsobem. Než se tři hrdinové zabydlí v rozpadlé vesnické chalupě a začnou uhánět čtyři zdejší vesnická děvčata (která nejsou nijak výjimečně hezká), trvá to přibližně polovinu filmu.

Pak teprve začne "to pravé ořechové", tj. snaha chlapců zasouložit si. Vzhledem k tomu, že od začátku je nám předhazováno, že se všichni zůčastnění sexu nemohou dočkat (kluci i holky), scenárista musel do příběhu přidat bizarní komplikace, které mají styk oddálit. Například: Děvčata se nejdříve mezi sebou baví, že už se těší, až uvidí penisy. Pak za kluky přijdou a začnou s nimi dobrovolně hrát jakousi svlékací hru, vypadají, že se jim to líbí (svléknou se do prádla), pak se zdají být nadšená z návrhu, že se tedy svléknou do naha, když se svléknou i kluci, a pak, když se kluci svléknou, jsou holky najednou oblečené a s omluvou kvapně odcházejí. A teď mi řekněte - co se to právě stalo? Ty holky se těšily na sex, dávaly to jasně najevo, a najednou odcházejí? Rozmyslely si to? Udělaly si z kluků jenom legraci?? Uvědomily si, že prošvihnou večerku??? Asi bych se zbláznil, kdybych o tom chtěl přemýšlet, ale podobných podivných "zvratů" jsou v PANICovi spousty.

V Traileru se dočtete, že ve filmu hrají různé slavné osobnosti a legendární herci, např. Libor Bouček, Andrea Verešová, Květa Fialová, Milena Dvorská. Ano, hrají v něm, ale každý asi jen minutu. A nikdo z nich se ani trochu nesvlékne.

Čímž se dostáváme k nahotě a podobným věcem. Nehodlám ignorovat skutečnost, že mnozí diváci budou chtít vidět tento film především proto, že se těší na erotiku, případně na sex, případně s Šárkou Vaňkovou. Tito prasáci mají bohužel smůlu. V PANIC JE NA NIC je nahá dívka v bazénu (viz trailer), nahá záda Šárky Vaňkové (viz trailer) a půl tuctu monstrózních nahých důchodkyň v rybníce. Takže pokud jdete na tento film kvůli nahotě, přijdete si na své pouze pokud jste gerontofilové. Šárka Vaňková (a pouze ona!) se sice v rámci děje nakonec vyspí během jedné noci se všemi třemi hrdiny, ale neuvidíme to! Ne že by byly záběry tak cudně komponovány - erotické scény prostě ve filmu vůbec nejsou! Vaňková a mládenec se k sobě přiblíží, pak je střih nebo animovaná vložka (snaha kopírovat "BÁSNÍKY"?) a pak si spolu buď povídají "už post coitum", nebo je konec filmu. Ano, hned po třetí souloži film skončí, aniž by se řešilo, jak dopadla ta ostatní děvčata nebo kdo měl vlastně největší penis a jestli ze sebe hlavní hrdinka - panna - skutečně udělala během jedné noci dívku lehčích mravů jen kvůli tomu měření penisů. Byl to záměr, představit hlavní hrdiny v tak negativním světle? Nebo dnešní puberťáci opravdu chtějí tohle???

Jediná věc, která mi připadala lepší než ve SNOWBOARĎÁCÍCH byla hudba. Místo desektrát opakovaného "Ven ajem stendink on maj hed jů are krejzy smajlink" uslyšíme nejméně půl tuctu slušných songů, zpívaných většinou anglicky a většinou s přibližně správnou výslovností. (Na soundtracku spolupracoval syn Ondřeje Soukupa František.) I trojice hlavních představitelů je typově celkem slušně vybraná a dokázal bych si ji představit jako vtipnou sympatickou trojici v nějakém úplně jiném filmu.

Vím, tvůrci PANICE nechtějí, aby se to psalo, ale napíšu to ještě jednou: PANIC JE NANIC je špatná a laciná kopie SNOWBOARĎÁKŮ. Vzhledem k tomu, že jsem už SNOWBOARĎÁKY považoval za ne moc dobré a ne moc výpravné, je vám asi jasné, co si myslím o PANICovi. Ale nahota a erotika ve SNOWBOARĎÁCÍCH je ve srovnání s PANICem krásná a maximálně vzrušující.

O erotiku a vzrušení jde i v další premiéře tohoto týdne, ve filmu HRA S NEVĚROU. Zajímavé je na něm především to, že se v něm Jennifer Anistonová snaží vymanit z komediální škatulky a předvést ženu, zmítanou osudem a vášní (a posléze dalšími věcmi).

Hlavním hrdinou filmu je ale reklamní agent (Clive Owen) s manželkou a dcerou, který během každodenní cesty vlakem do práce náhodou pozná sympatickou ženu (Anistonová). Spřátelí se a po nějaké době spolu zajdou na skleničku a pak - samozřejmě - do motelu. Zde se schyluje k sexu (už někdy ve třetině filmu, t.j. mnohem dříve, než v PANIC JE NANIC), ale v nejlepším vrazí do hotelového pokoje nebezpečný maniak s pistolí (Vincent Cassel), který oba zmlátí, okrade, Anistonovou znásilní a Owena začne telefonicky vydírat (vyhrožuje, že jinak prozradí jeho nevěru jeho manželce a především manželovi Anistonové, který je velmi žárlivý).

Owen se nejdříve snaží zaplatit Casselovi tolik, kolik chce, ale když chce stále více, rozhodne se, že ho zlikviduje. Protože v tom nemá žádnou praxi, dopadají jeho pokusy čím dále katastrofálnějí a on se dostává do stále většího a většího průseru. No a pak...

HRA S NEVĚROU má hodně špatný scénář. Vzhledem k tomu, že má jít o inteligentní thriller (bez akčních scén), je pro diváka těžké překousnout, že inteligentní Owen není schopen odhadnout, co se bude dít dál, a čím dál víc si komplikuje vlastní situaci. Nelogicky se chovají i jiné postavy, ale nemohu vám citovat příklady, protože bych tím prozradil jisté překvapivé zvraty, které ovšem jsou vyloženě "vycucané z prstu" a postrádají logiku už úplně. Pokud na film náhodou půjdete, schválně si zkuste dodatečně sepsat na papír, co všechno musela která záporná postava předem dokonale zařídit, aby se mohly tak ideálně splnit její ďábelské plány. - A zjistíte, že téhož mohla dosáhnout podstatně jednodušeji a rychleji.

Film je natočen průměrně, možná trochu nadprůměrně, ale velice ho sráží k zemi onen výše zmiňovaný scénář. Není tak strašný a zbytečný, jako u PANIC JE NANIC. Ale PANIC je komedie o pubertálních fantaziích, zatímco HRA S NEVĚROU má být chytrý, chladně logický thriller - takže v něm každý nesmysl vadí mnohem, mnohem víc.

Premiéry týdne:

O dvou lepších filmech tohoto týdne není moc co psát:

HOOLIGANS je film s Elijahem Woodem (který jako Hooligan vypadá překvapivě tvrdě!). Je to řemeslně velmi dobře zvládnuté drama o americkém studentovi, který v Anglii pozná temnou stránku fotbalu. Jen mě trošku znervózňovalo poselství filmu. Měl jsem dojem, jakoby tvůrci říkali: "I ty buď aspoň na nějakou dobu Hooligan, užiješ si adrenalin a zocelí tě to pro zbytek života". Docela dobře si dokážu představit, že na film budou chodit naši skuteční vypatlaní fotbaloví rádobyfandové a budou si při stříkání krve z plátna spokojeně podupávat martenskami.

V mých očích je zdaleka nejlepší premiérou týdne film PÝCHA A PŘEDSUDEK, nová adaptace stejnojmenného historického romantického románu Jane Austenové. Je to velmi svěží filmeček o nepříliš bohaté statkářce paní Bennetové, která se zoufale snaží dostat pod čepec svých pět dcer (z nichž jednu hraje Keira Knightleyová). Film debutujícího mladého režiséra naprosto dokonale vystihuje atmosféru knížní předlohy a má v sobě přesně tu správnou směs ironie, romantiky a analýzy bizarních společenských rituálů oné doby. Značné procento současných mužů se bojí, že by je někdo mohl přistihnout při čtení/sledování Jane Austenové. Já se nebojím, nestydím a tento film vám doporučuji. A pokud s sebou vezmete do kina nějakou, která vás má ráda, tak vás potom pravděpodobně bude mít ještě radši!

Ve zkratce:

Pixar byl koupen Disneyem za akcie v hodnotě 7,4 miliardy dolarů! Byl jsem z toho zprvu roztrpčen, protože Pixaru fandím a Disneyovy filmy z posledních let jsou strašné (poslední trochu slušný byl LILO A STITCH), ale vlastně by z toho mohlo vzejít něco zajímavého - dvě významné postavy Pixaru, Steve Jobs a John Lasseter, totiž v rámci tohoto obchodu získají významné postavení v Disneyově společnosti - snad se jim podaří dokormidlovat ji k nějakému zdárnému vývoji...

Sam Raimi zakoupil práv na zfilmování strašidelné japonské videohry "Siren" (v Evropě distribuované pod názvem "Forbidden Siren"). Nemůžu říct, že bych byl tou hrou nějak nadšen, ale vizuálně a akusticky byla dost slušně strašidelná!

Tady jsou informace o natáčení vysoce stylizované comicsové adaptace "300". Režíruje Zack Snyder (nový ÚSVIT MRTVÝCH) a ten obrázek vypadá kouzelně.

Zde na SomethingAwful.com najdete jednak ne moc vtipné texty, ale především naprosto úžasné přebaly aktuálních španělských videokazet!