Vydali jste knihu Franz Kafka: Dopisy rodině. Pokud vím, má svůj příběh. Jaký?

Je to předposlední svazek jeho třináctidílných spisů, doplněné a přepracované vydání už jednou vyšlých Dopisů Ottle a rodině. Připravil ho Vojtěch Saudek, syn Věry Saudkové, která je dcerou Ottly, sestry Franze Kafky. Vystudoval v Praze češtinu a angličtinu, potom AMU, vzal si za ženu Francouzku a odešel do Paříže, kde působil jako hudební skladatel. Zemřel v roce 2003 a je veliká škoda, že se vydání nedožil. K dílu svého prastrýce měl velký vztah, jeho překlady však vzbudili velké diskuse germanistů.

Jaké?

Třeba ve významném Dopisu otci Kafka použil oslovení Nejmilejší tatínku, o čemž se vedly spory. Tradiční překlad zněl Drahý otče nebo Nejmilejší otče. Ale paní Saudková podle vyprávění své matky říkala, že se v rodině mluvilo právě takhle. Takže on dopisy překládal s citem k rodinné tradici, což je určitě dobře.

Velká část dochovaných dopisů je věnována právě vztahu mezi Franzem a Ottlou, který byl velmi vřelý. Jak si pod jejich dojmem představujete Kafkovu osobnost?

Pro mě to byl velmi jemný, empatický, krásný člověk. Měl velkou pozorovací schopnost, úžasný humor, jemnou ironii, s níž dokázal sledovat naprosto všední situace, s nimiž se setkával a které se často staly esencí jeho psaní.

Pro výklad jeho osobnosti se využívá právě velmi kritický Dopis otci, který mu však nikdy neodeslal. Co podle vás o Kafkovi říká?

Otec byl pro něj velkou autoritou. Svým způsobem ho obdivoval, protože založil rodinu, měl děti, vedl obchod. Na druhou stranu se ho bál. Řekla bych, že podobné to bylo i ve vztahu k ženám. Kafka třeba nechtěl vstoupit do manželství. Felicii Bauerovou velice miloval, dvakrát se s ní zasnoubil, dvakrát rozešel.

Nesmírně ji obdivoval, avšak děsil ho například její zlatý chrup: "Na tomto nevhodném místě vskutku pekelný lesk," poznamenal si. Mučil se pohledem, aby uvěřil, dokonce se jí zeptal, zdali se nestydí, ale nakonec řekl: "Už bych si nepřál, aby tam ty zlaté zuby nebyly..." Podle mě nemohl sloučit psaní a normální život. Svoje psaní si chránil tím, že nechtěl přijmout žádné závazky, odpovědnost za někoho jiného. To by mu znemožnilo psát.

Říkáte, že obdivujete jeho humor, ironii. Co máte z jeho tvorby nejraději?

Nejvíce mi o něm říkají jeho drobné prózy. Krátké úvahy. Glosování věcí, které se mu staly. Jeho sny. Určitě psal i podle snů. Řekla bych, že to tak je. Jeho příběhy jsou z reality, ale "snové". Absurdita tak více vyniká. Když se řekne Kafka, každý si vybaví Proces, Zámek, Ameriku. Lidé s nimi začnou a mají pocit, že je to příliš těžké a odloží ho.

Nemyslím si, že je to těžké, ale možná je vhodnější začít povídkami. Přijít mu na chuť. Čím víc Kafku čtete, tím víc ho milujete.

Jaký svazek spisy uzavře?

Posledním dílem budou Dopisy přátelům. Mají asi osm set stran. Na překladu pracuje Věra Koubová a já věřím, že je letos vydáme. Také to záleží na financích.

Centrum Franze Kafky nevydává jen jeho knihy. Nedávno jste připravili Stránky z deníku psaného v noci Gustava Herlinga - Grudziského . Co ho spojuje s Kafkou?

Grudziski je polský spisovatel, který žil od roku 1945 v emigraci. Kafku miloval, dokonce napsal předmluvy k jeho povídkám, které vyšly v Itálii, kde převážně žil v Neapoli. Je to jeden z nejlepších polských současných spisovatelů. Kniha obsahuje krátké texty vznikající od roku 1971 až do roku 2000. Glosuje v nich výtvarné umění, literaturu, politiku, různé události.

Uveďme například rok 1983, který nazývá rokem Karla Marxe - sto let od úmrtí, a Franze Kafky - sto let od narození. Zamyslí se nad smrtí Primo Leviho nebo nad Caravaggiem. Jsou to brilantní eseje a recenze.

Co ještě připravujete?

Pro festival Kafka - Borges napsali Josef Čermák a argentinský velvyslanec Juan Eduardo Fleming Pražské Vademecum Franze Kafky. Jde o fotografickou publikaci míst, kde všude žil. Chystáme se připravit podobnou knihu Franz Kafka a Evropa. Autorem fotografií je Jan Jindra a zachycuje veškerý pobyt Kafky v Evropě.

Právě se vám podařilo získat budovu pro další činnost. Kdy se budete stěhovat a otevřete vlastní Kulturní a informační centrum?

Díky dobré vůli starosty Městské části Prahy 1 se podařilo v Široké ulici získat domeček. Na přestavbu jsme dostali 8 milionů korun ze státního rozpočtu. Uspěli jsme i při výběru projektů z fondů EU a měli bychom mít možnost čerpat peníze na rekonstrukci, což je obrovský úspěch. Teď musíme vypisovat výběrová řízení, ale uděláme vše pro to, abychom nové prostory otevřeli ještě letos.