Ale poprvé v konkurenčním překladu Jakuba Valenty, který se v Saroyanově zvěřinci vyzná, protože má na kontě třeba převod jeho povídkové sbírky Trable s tygry.

Příběh nosiče kávy Toma Tracyho, dívky ve žlutých pletených šatech Laury Luthyové a jejich tygra, jenž je mimo jiné láska, chápe tedy i jako klauniádu na chod "moderního světa", který odvážné mladé muže a oduševnělé mladé dámy semlel okolnostmi. Tygr, jehož je třeba zachránit, ztělesňuje životní energii a "božské dítě" z básně Williama Blakea, ještě dnes probouzející pasažéry v pražském metru.

Valenta sice na rozdíl od Joska provází svůj překlad právě tímto zněním Blakea od Zdeňka Hrona, které si rovněž říká o revizi, ale zároveň dodává Saroyanovu podobenství hovorovou lehkost češtiny počátku třetího tisíciletí. Na krátké ploše nepodává výkon obrazoborecký, ale jen houšť a každé generaci! Mají-li překladatelé i nakladatelé dost kuráže, může pro ně být pravidelné nakrmení Saroyanovy šelmy výzvou, jak neustrnout. Tygr se dobře dívá, neboť ve skutečnosti je to prý černý panter z obrazu Henriho Rousseaua.

W. Saroyan: Tracyho tygr

(přeložil Jakub Valenta, Argo, Praha 2005, 120 stran)